Praha – Téměř čtyřicítka dřevěných a pískovcových soch, které byly v minulosti odcizeny nebo nezákonně vyvezeny do sousedního Rakouska, se konečně vrátily zpět do Česka. Díla zmizela z několika míst napříč celým Českem kvůli organizovaným skupinám lupičů, kteří je následně rozprodali za hranice. Rakouský překupník vlastnící některá z nich však po čtyřech letech prohrál soudní spor a musí skulptury bez náhrady vydat.
Krádež děl v hodnotě čtyř milionů korun se podle ministryně Aleny Hanákové zapsala na seznam největších případů tohoto charakteru od roku 2004. Sochy byly odvezeny v průběhu 90. let napříč územím Čech a Moravy v rámci masivní vlny krádeží. Nyní putují z rakouského ministerstva kultury zpět ke svým majitelům.
Většinu kusů tvoří exteriérové plastiky. Vznik nalezeného souboru děl se datuje od období baroka až po minulé století. Mezi navrácenými díly se objevila třeba řezba sv. Jana Křtitele, dvojice polychromovaných a zlacených soch biskupů z 18. století či pískovcová plastika sv. Jana Nepomuckého, která při transportu bohužel ztratila hlavu i kříž, a tak ji čeká oprava. Poté se vrátí na původní místo do Žatce.
Podle Petra Svojanovského z oddělení ochrany movitého kulturního dědictví ministerstva kultury případ jasně potvrzuje existenci organizovaného zločinu v umělecké oblasti. Policejní odposlechy potvrdily, že zločinecké skupiny pachatelů koordinovaně pracovaly na objednávku zahraničních starožitníků. Pokud se totiž odcizené umělecké dílo dostane do ciziny, prodá se a neustále mění majitele. O to je kousek těžší vyhledat, starožitníci pak navíc manipulují s tzv. institutem nabytí v dobré víře.
Rozsudek Nejvyššího soudního dvoru ve Vídni ale potvrdil, že by měl každý starožitník prověřit, zda nabízený předmět nepochází právě z nezákonné trestné činnosti, čímž se přiklonil na stranu práv České republiky.
Policie má v evidenci zápis o víc než dvaceti tisících ukradených uměleckých děl. Památkáři však nejvíce postrádají:
- sousoší svaté Anny Samotřetí (Radiměř)
- sochu Panny Marie (Kolínsko)
- dopis Karla IV. (Cheb)
Kriminalista Petr Konopiský je také jeden z těch, kdo se zasloužili o vrácení českých památek na rodnou půdu. S kolegy narazil v roce 2003 na stopu kradených skulptur a od té doby se pokoušeli o nápravu. Po ztracených věcech pátrali památkáři i kriminalisté na webových stránkách aukčních domů po celém světě a v databázích ztracených památek. Prodlevu ve vyšetřování způsobila hlavně nekvalitní dokumentace.
V Česku stále existují místa s volným přístupem ke kulturním památkám. Důkazem je právě výše zmíněná mohutná pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z Žatce, která váží pět set kilogramů. Ani váha však pachatele neodradila. „Vlastníci, v řadě případů obce, ani nevědí, co mají. Nevšímavost vlastníků zlodějům nahrává, protože věc doslova zmizí,“ nechal se slyšet policejní rada Petr Konopiský z Policejního prezidia.
Problém mají mnohdy i lidé, kteří dílo koupili v aukci. Jejich povinností je projít si databázi hledaných předmětů. U soudu pak totiž musí složitě prokazovat, zdali dílo koupili v dobré víře.
