Praha - K 700. jubileu sňatku krále Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou, který se uskutečnil 1. září 1310, uspořádalo Národní muzeum v Lapidáriu výstavu sochařských a kamenických prací. Od 15. září, do 5. prosince návštěvníci uvidí více než 130 exponátů sochařských a kamenických prací, odlitků pečetí, heraldických znaků a populárně-naučný cyklus 48 panelů o historii císařské a královské vlády Lucemburků v Itálii a v Čechách. Výstava vznikla ve spolupráci se Společností italsko-lucemburského přátelství a je součástí projektu Královský sňatek, jehož hlavní část připravuje Muzeum hlavního města Prahy v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí.
Osu výstavy v Lapidáriu tvoří stálá expozice gotického kamenosochařství od 2. poloviny 13. století do konce 14. století, která je obohacená o památky heraldické a sfragistické. „Nově jsou tu k vidění asi tři desítly fragmentů, které se omezují na Prahu a okolí a na stavby, které dnešní člověk vůbec nezná, neboť po nich nezůstalo, než těch pár kamenů. K těm nejvýznamějším artefaktům patří fundace Jana Lucemburského, dramaticky předaná a vykoupená komenda Teplářů, právě zrušeného řádu. Dále torzo sochy bosého světce, monumentální svatostánek s oltářní schránkou z kostela Na Zderaze a nový archeologický nález náhrobní desky mladého muže z Kutné Hory, který zapůjčila kutnohorská expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR,“ upozornila kurátorka výstavy Dana Stehlíková v rozhovoru pro Studio 6 ČT24.
„Většina těch nálezů pochází z roku kolem asanace, tedy 1900, kdy Praha procházela obrovskou přestavbou. Celou tu dobu byly uloženy v depozitářích a přesně se nevědělo opdkud pochází. Teprve dnes získáváme výsledky systematického průzkumu a je možno je zařadit do kontextu,“ doplnila Stehlíková.
K výstavě vychází ilustrovaná publikace a upomínkové předměty (miniatury byst Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny).
Lucemburská svatba osmnáctileté dcery českého krále Václava II. Elišky Přemyslovny se čtrnáctiletým Janem Lucemburským
Byla významnou politickou událostí, která do značné míry ovlivnila další osud českých zemí. Sňatek měl uklidnit situaci v zemi zmítané mocenskými boji po smrti posledního mužského člena doposud vládnoucího rodu Přemyslovců, Eliščina bratra krále Václava III. v roce 1306, po jehož smrti zemi krátce spravoval Jindřich Korutanský. Poté, co k Praze dorazil Rudolf se svým vojskem, Jindřich Korutanský uprchl, aby se po Rudolfově smrti roku 1307 opět ujal vlády. Česká šlechta však vypracovala plán využít poslední doposud neprovdanou Přemyslovnu k odstranění Jindřicha Korutanského. Pozdější císař Svaté říše římské Jindřich VII. Údajně se sňatkem svého jediného syna souhlasil až po značném nátlaku české šlechty a církevních hodnostářů.
Velkolepá svatba se konala 1. září 1310 ve starobylé katedrále ve Špýru, a to pouhý den po zásnubách. Urozený pár oddal mohučský arcibiskup Petr z Aspeltu. Ten samý arcibiskup později, 7. února 1311, novomanžele slavnostně korunoval v Praze. Předtím však byl Jan nucen Čechy vojensky obsadit, načež Jindřich Korutanský s manželkou znovu utekli do Korutan.
Ačkoli podle dalšího vývoje měla svatba velký význam pro dějiny Lucemburska, Čech i Svaté říše římské, původní očekávání Čechů Jan zklamal. Svědčí o tom i v českém prostředí důsledné užívaní jména Jan Lucemburský, byť v Evropě byl znám především jako Jan Český nebo Jan Slepý.
- Z expozice v Lapidáriu Národního muzea v Praze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1947/194687.jpg
- Z expozice v Lapidáriu Národního muzea v Praze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1947/194686.jpg
- Z expozice v Lapidáriu Národního muzea v Praze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1947/194685.jpg
- Z expozice v Lapidáriu Národního muzea v Praze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1947/194688.jpg
