Louskáček není ideální manžel

Ostrava – Baletní soubor Národního divadla moravskoslezského má ve svém repertoáru v současné době dva balety Petra Iljiče Čajkovského – Labutí jezero a Spící krasavici. 16. 12. k nim přibude třetí, který navodí sváteční pohodu. Louskáčka ostravská scéna hrála už před deseti lety, nyní se tanečníků ujal rusko-kubánský choreograf William Fomin. Sen o kouzlu Vánoc je v jeho pojetí netradiční.

Všechna tři jmenovaná Čajkovského díla spojuje pohádkový motiv. Louskáček vznikl podle námětu pohádky německého spisovatele E. T. A. Hoffmana, v premiéře byl uveden v prosinci 1892 v Petrohradě. Od té doby se dramaturgická i choreografická náplň tohoto baletu několikrát proměnila.

S novou interpretací přichází i kubánský choreograf žijící v Maďarsku William Fomin, který před čtyřmi lety představil v Národním divadle moravskoslezském inscenaci Purim aneb Volba osudu, v níž dominoval moderní tanec. Obdobně tomu bude i v případě Louskáčka, v němž se mísí moderní, neoklasické i klasické taneční styly.

Nahrávám video
Reportáž Evy Lankočí
Zdroj: ČT24

„Procházíme všemi druhy klasického i moderního tance. Tento Louskáček začíná vlastně moderním duetem, pak pokračuje přes neoklasiku a vyvrcholí křišťálovou klasikou,“ prozradila sólistka Olga Borisová-Pračiková. Fomin se podle svých slov snažil, aby choreografie promlouvala o dnešní době a k dnešnímu divákovi. „A samozřejmě i k dnešním dětem, proto jsem také v inscenaci použil hodně dětských interpretů od malé baletní školy našeho divadla až po konzervatoristy,“ vysvětlil.

Ve Fominově pojetí jsou Máša i princ Louskáček na počátku příběhu už dospělí a žijí v ne zrovna ideálním manželství. Mášu pak její otec kouzelným skutkem přivede nazpět do dětství, kdy se poprvé shledala se svým milým jako s loutkou a kdy ještě věděla, co je to láska. Máša se dostává do snu, v němž se lidé mění v pohádkové bytosti.

„Louskáček je jako pohlazení“

„Před lety jsme tu měli originální choreografii, tentokrát jsem chtěl zvolit něco nového. Myslím, že Louskáček má větší smyslnost, větší hloubku a že to bude velmi přesvědčivé představení,“ odhaduje šéf baletu NDM Igor Vejsada.

Přesvědčit se o tom mohou diváci na jedné z premiér 16. a 18. prosince nebo při reprízách – jediná prosincová je naplánovaná na 26. 12. Čajkovského hudba k baletu se rozezní pod taktovkou Jana Chalupeckého, pro něhož je Louskáček prvním baletem, který diriguje. „Louskáček je jako pohlazení, je to krásný hudební skvost, ke kterému se dá i tančit,“ zve do Národního divadla moravskoslezského.

V rolích Máši a Louskáčka vystoupí Olga Borisová-Pračiková / Barbora Kaufmannová / Jekatěrina Kovalevskaja a Jan Krejčíř / Lukáš Lepold / Michał Lewandowski, jako Otec se představí Alexej Kovalevskij / Vladimír Vašků / Rodion Zelenkov.

  • Louskáček autor: Martin Popelář, zdroj: Národní divadlo moravskoslezské http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2179/217822.jpg
  • Louskáček autor: Martin Popelář, zdroj: Národní divadlo moravskoslezské http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2178/217763.jpg
  • Louskáček autor: Martin Popelář, zdroj: Národní divadlo moravskoslezské http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2179/217820.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 12 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 13 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 17 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 19 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...