Lomová není na odstřel. I když ví, kdo je vrah

Naše skutky jsou nám stále v patách. Dokud nás nedoženou. Univerzálním moudrem doslova orámovala Lucie Lomová svůj poslední knižní komiksový počin, sama se ale dostihnutí bát nemusí. Její komiksová detektivka Na odstřel jen potvrzuje, že jako autorka na odstřel rozhodně není.

Nahrávám video
Lucie Lomová napsala detektivku
Zdroj: ČT24

Lomová, jinak ilustrátorka, si komiksy kreslí i píše. V časopise Čtyřlístek vycházely desest let její příběhy o myších Anče a Pepíkovi, komiksově „přeložila“ také pohádky Karla Jaromíra Erbena, ale našla se i v komiksech pro starší a pokročilé čtenáře. Ceny posbírala jak napínavá kniha Anna chce skočit (2007, ocenění Muriel a Zlatá stuha), tak kreslený román Divoši (2011, Muriel za nejlepší komiks roku), inspirovaný zápisky cestovatele a botanika A. V. Friče a jeho studiemi o indiánech z přelomu 19. a 20. století.

„Byla jsem po Divoších přesycena velkým tématem a potřebovala jsem si udělat něco bez velkých intelektuálních ambic,“ vysvětlila Lomová, proč v poslední knize odbočila k detektivnímu žánru. Přiznala, že každý příběh, který zpracovává, ji vtáhne do svého světa, v němž nějakou dobu „žije“. Oproti příběhu indiána přivezeného z Paraguaye do Evropy a střetu, jenž z toho plyne, je krimi přeci jen oddychovější - na zpracování i na čtení.

Přesto jisté nároky na autora klade. „Potřebujete vědět praktické informace o tom, jak takové vyšetřování probíhá. Vyhledala jsem pana inspektora, který mi dal rady, jaké bych asi těžko někde vyčetla,“ probírala Lomová svůj scénář se skutečným kriminalistou. Na odstřel je čistou detektivkou a dodržuje nejen pravidla vyšetřování, ale i žánru.

K vraždě dojde v divadelním prostředí, které Lomové není nijak neznámé - vystudovala dramaturgii na DAMU. Jako předobraz některých komiksových kritiků jí prý posloužili ti skuteční. Skutečnost „kopírovala“ i třeba při kreslení chaty z příběhu, předlohu k ní našla v inzerátu, a při zachycení postav - pro co největší věrohodnost si jejich pohyby a výrazy zkouší sama před zrcadlem.

Lucie Lomová / Na odstřel
Zdroj: ČT24/Stránky Lucie Lomové

Pro černobílou detektivku Na odstřel oživila Lomová svou „slečnu Marplovou“ - divadelní kritičku Ditu Oulickou, ráznou ženu, která se nemaže ani s recenzemi, ani s případným pachatelem. Oulická se objevila už v komiksu Tylova hlídka, v níž nechala Lomová divadelníkům zjevit se ducha dramatika J. K. Tyla. Příběh vycházel v časopise Svět a divadlo, stejně jako původně Na odstřel.

Komiks je hřiště, na kterém se dá zahrát ledacos, tvrdí Lucie Lomová a svými různorodými příběhy svá slova jen potvrzuje. Do pátrání po vrahovi se v její detektivce mohou čtenáři pouštět už od 20. března, ve stejný den vyšla i ve Francii. Ve francouzštině byly k mání i její dvě předchozí komiksové knihy „pro dospělé“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...