„Překvapilo mě, že takové ocenění může dostat kniha, do níž se dostanou jen odvážní čtenáři,“ říká o svých Točitých větách Daniela Hodrová. Román, který i podle poroty klade až bezohledně vysoké nároky na čtenáře, se stal Knihou roku 2015 v cenách Magnesia Litera. Ocenění za prózu „sebrala“ Anna Bolavá díky své proazické prvotině Do tmy.
Litera: Ke Knize roku vystoupala Hodrová po Točitých větách
- kniha roku - Daniela Hodrová: Točité věty (Malvern)
- próza - Anna Bolavá: Do tmy (Odeon)
- poezie - Ladislav Zedník: Město jeden kámen (Dauphin)
- literatura faktu - Milena Lenderová, Martina Halířová, Tomáš Jiránek: Vše pro dítě! Válečné dětství 1914-1918 (Paseka)
- kniha pro děti a mládež - Robin Král: Vynálezárium (Běžíliška)
- objev - Blanka Jedličková: Ženy na rozcestí (Academia)
- překlad - Iveta Mikešová za překlad knihy Joanny Batorové Pískový vrch (Paseka)
- nakladatelský čin - Barbora Baronová a Dita Pepe: Intimita ( Wo-men)
- blog - Tomáš Princ: Humans of Prague
- cena čtenářů - Aňa Geislerová: P. S.
Točité věty Daniely Hodrové, laureátky Státní ceny za literaturu a Ceny Franze Kafky, byly nominovány v kategorii próza. I když sama autorka o nich říká, že jde spíš o báseň. Jsou sugestivní autorskou zpovědí o přátelství se spisovatelkou Bohumilou Grögerovou a výtvarnicí Adrienou Šimotovou. V rozsáhlém díle se zabývá i tématy paměti, smrti a samotným procesem psaní.
V patnáctém ročníku se Hodrové román stal Knihou roku mezi 24 nominovanými tituly. Celkem se o ceny Magnesia Litera ucházelo 347 knih.
Je červen, všechno kvete. Vzpomínky na nevydařené manželství, podivná smrt tchána, ztráta zaměstnání, dotěrná nemoc - všechno musí jít stranou, aby se Anna mohla oddat své posedlosti, sběru léčivých bylin. Literu za prózu získal prozaický debut Do tmy, který Bohumila Adamová napsala pod pseudonymem Anna Bolavá.
Dříve pátral po fosiliích, v básnické sbírce Město jeden kámen zkoumal vlastní život. Ladislav Zedník se vrátil do doby okamžiků dětství a dospívání, hlavní roli přitom hrál obor jeho původní profese, paleontologie. A oboje dělal s ocenění hodnou poezií.
„Děkuju rodičům, že mi dávali číst kvalitní dětskou literaturu,“ uvedl při přebírání ceny Robin Král. K té oficiálně patří i jeho Vynálezárium. Pedagog Konzervatoře Jaroslava Ježka napsal humorné verše o vzniku vynálezů, a to navíc v méně známých básnických formách.
Ve Vynálezáriu se děti naučí něco o vynálezech. V první světové válce se české děti naučily, že co se říká doma, nelze říct ve škole. Toť jeden z postřehů, který učinili Martina Halířová, Tomáš Jiránek a Milena Lenderová, autoři historické studie nazvané Vše pro dítě! Válečné dětství 1914–1918. Kniha, zkoumající dějiny každodennosti těžkých válečných dob z pohledu těch nejmenších, zvítězila v kategorii literatura faktu.
Ocenění za nakladatelský čin si zaslouží nakladatelství Wo-men, které vydalo stylizovaný literárně-fotografický dokument Intimita. Barbora Baronová a fotografka Dita Pepe v textech a fotografiích zaznamenaly výpověď šesti žen, které se musely vypořádat s nějakým vážným tématem: handicapem, prostitucí či umíráním.
V sídlišti na Pískovém vrchu propojila polská autorka Joanna Batorová osudy tří generací od druhé světové války až k nedávné současnosti. Rodinnou ságu přeložila do češtiny Iveta Mikešová a patří jí za to Litera za překlad.
Jak doba nacistické okupace a válečná realita působila na postavení žen? Blanka Jedličková odpověď hledala prostřednictvím sedmi příběhů. Všechny hrdinky její knihy Ženy na rozcestí byly určitým způsobem spojeny s divadlem. A vynesly autorce označení „objev roku“.
Čtenáři svou cenu udělili souboru fejetonů Ani Geislerové, které vydala s ilustracemi své sestry Lely a pod názvem P. S.
Podruhé se vyhlašoval také Blog roku. Téměř 6900 hlasujících vybralo z šesti nominací za vítěze blog Tomáše Prince, shromažďuje na něm Humans of Prague - portréty lidí z pražských ulic. Inspiroval se obdobným projektem z New Yorku.