Letní filmová škola promítne nové české filmy, připomene Almodovára a ocení Trojana

V Uherském Hradišti začíná Letní filmová škola. I letos je festival vhledem do novinek tuzemské kinematografie. Například jak zahajovací sci-fi Bod obnovy, tak závěrečný Úsvit je možné na festivalu vidět ještě před uvedením do kin. Ze zahraniční tvorby se aktuální ročník ohlíží například za filmy Pedra Almodovára, připomene také snímky letošního hlavního zahraničního hosta – artového filmaře Lava Diaze. Výroční cenu pořádající Asociace českých filmových klubů (AČFK) převezme nejen on, ale také třeba herec Ivan Trojan. Program Letní filmové školy trvá do 3. srpna.

V programu devětačtyřicátého ročníku se k divákům dostává řada tuzemských novinek, které si premiéru odbyly na filmovém festivalu v Karlových Varech a na podzim se dostanou do kin. Zahájení obstará sci-fi Bod obnovy. „Přesně po šedesáti letech od premiéry legendární Ikarie XB1 se česká kinematografie opět dočkala výpravné sci-fi s originálním a silným nápadem,“ uvedl dramaturg Jaroslav Sedláček.

Na závěr festival promítne detektivní drama Úsvit, které je částečně spojeno s krajem, kde se koná Letní filmová škola. Odehrává se sice koncem třicátých let v podhůří Tater, odkazuje ale na baťovský Zlín. K návštěvníkům LFŠ se dostane také třeba adaptace knihy Jáchyma Topola Citlivý člověk.

Většina nových titulů vznikla v koprodukci České televize, která pro festival přichystala samostatný program. Sledovat lze částečně i v iVysílání. „Kromě tradičního Maratonu studentských filmů, debat s filmaři či speciálních projekcí například také producentský den, při němž budou mít začínající tvůrci unikátní příležitost představit svou tvorbu,“ uvedl generální ředitel ČT Petr Dvořák.

Italský neorealismus i brak nebo rozebírání Almodóvara

Z tuzemské kinematografie dostanou prostor také němé snímky z dob první republiky nebo projekce filmu podle scénáře Jana Procházky. Ze zahraniční tvorby budou mít diváci příležitost se v Uherském Hradišti rozloučit s filmy, kterým končí distribuce v AČFK, třeba dokumentem o Nicku Caveovi. Zároveň ze tří nabízených titulů svými hlasy rozhodnou o filmu, který pořadatel Letní filmové školy do českých kin uvede.

Různé programové sekce rovněž připomínají filmografii konkrétních tvůrců. Třeba režiséra klasické hollywoodské éry Howarda Hawkse nebo excentrického filmaře Pedra Almodóvara. „Almódovar nepřijede, přijede ale odborník na jeho tvorbu, který bude s diváky diskutovat,“ upřesnila ředitelka LFŠ Radana Korená. 

Nahrávám video
Ředitelka LFŠ Radana Korená o letošním ročníku
Zdroj: ČT24

Představí se také snímky italského neorealismu nebo současná brazilská kinematografie. Půlnoční delikatesy nabídnou italský brak a sekce zaměřená na virtuální realitu vezme zájemce za projekcemi týkajícími se témat těla a duše.

Mistr mnohahodinových opusů i cena pro Trojana

Mezi hosty ze zahraničí přivítá LFŠ zástupce takzvaného slow cinema, filipínského nezávislého filmaře Lava Diaze. „Jde o naprosto svébytného tvůrce, jehož filmy odkrývají naše zažité představy o kinematografii na samotnou dřeň, boří je a transformují. Čas a prostor jsou relativní pojmy a všichni, kdo se ponoří do Diazových mnohahodinových černobílých opusů, už budou sledování filmů vnímat navždycky jinak,“ je přesvědčen programový ředitel LFŠ Jan Jílek. Přesvědčit se o tom návštěvníci LFŠ můžou třeba při projekci sedmihodinové Melancholie.

Diaz obdrží cenu AČFK, další laureáty našli pořadatelé v českém filmu. „Ivan Trojan představuje výjimečný herecký talent. Cena AČFK bude udělena i slovenskému režisérovi a scenáristovi Miloslavu Lutherovi, který obohatil československou filmovou tvorbu o uznávané adaptace literárních děl, v nichž na pozadí rozmanitých historických reálií zkoumá věčný boj člověka s mocí,“ vysvětluje programová ředitelka Iva Hejlíčková. K oceněným patří i chorvatský režisér a někdejší student FAMU Rajko Grlič.

Nahrávám video
Rozhovor s Janem Jílkem a Ivanem Trojanem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 21 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 22 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...