Legenda H+Z na stejných cestách, ale méně seriózně

Praha - Miroslav Zikmund pokřtil včera novou knihu, která je výběrem nejzajímavějších reportáží z expedice po Africe a Latinské Americe cestovatelské dvojice Hanzelka-Zikmund. Původní texty jednadevadesátiletý cestovatel přepracoval a ve spolupráci s editorem doplnil o dosud nezveřejněné dobové dokumenty a fotografie. „Editor Mirek Náplava vybral z archivu takové, které víc čtenáři přibližují ty dva mladé, tehdy ještě nezkušené kloučky,“ uvedl Zikmund k publikaci nazvané Legenda H+Z - První cesta.

Jedním z kmotrů knihy byl bývalý prezident Václav Havel. „V mém mládí byly cestopisy Hanzelky a Zikmunda velmi známé a já jsem je jako chlapec také četl. Patřilo k všeobecnému vzdělání je znát,“ zavzpomínal.

Na svou první cestu, kdy projeli celou Afriku a Ameriku od jihu až do Mexika, vyrazili Zikmund s Hanzelkou 22. dubna 1947 v osobním voze Tatra 87. „Trasu, kterou jsme tehdy absolvovali z Casablanky do Káhiry a potom na jih do Kapského Města, už po nás asi nikdo nezopakuje, ve spoustě těch zemí jsou dneska občanské války, v některých jsou teroristé, piráti, celá ta cesta je dneska takřka nerealizovatelná,“ domnívá se Zikmund.

8 minut
Rozhovor s Miroslavem Zikmundem
Zdroj: ČT24

Když jsem teď pracoval…

… na té finální podobě zážitků před čtyřiceti, padesáti, dokonce šedesáti lety, tak jsem objevoval věci, že jsem sám žasl, co jsme tehdy s Jirkou prožívali. A to poznání pro mě bylo nesmírně zajímavé. /Miroslav Zikmund/

Na 368 stránkách si tak čtenáři mohou připomenout dobrodružství, která během tři a půl roku trvající výpravy zažili. „Fakta uvedená v dřívější knize se neměnila, ale několik měsíců jsem intenzivně pracoval na tom, abych text uvedl na literárně vyšší stupeň, než jsme to původně s Jiřím Hanzelkou napsali,“ vysvětlil Zikmund.

Kniha je vybavená bohatou obrazovou přílohou a dosud nepublikovanými snímky z archivu obou cestovatelů. Fotografie se na rozdíl od minulosti více zaměřují na oba dobrodruhy a dokazují, že se na cestě i dobře bavili. „Říkali jsme si dříve, že jedeme do Afriky nebo Argentiny či Mexika, abychom psali o těchto zemích, a nikoliv o sobě. Objevujeme se tam nyní na některých obrázcích i v situacích, které nejsou příliš vážné a seriózní,“ objasnil Zikmund.

Mezi dobovými dokumenty je i šestnáctistránkový barevný komiks o výstupu na Kilimandžáro, původní Zikmundův pas, povolení k průjezdu Núbijskou pouští, zápis o nehodě v Sirtě, první originální reportáž otištěná ve Světě motorů a další zprávy z dobového tisku.

Druhá část zavede čtenáře na Východ

Hanzelka se Zikmundem spolu navštívili třiaosmdesát zemí světa, napsali přes 20 knih a proslavili vozy Tatra i Československo. Z jejich cest vzniklo mnoho rozhlasových reportáží, natočili kolem 150 krátkých a čtyři celovečerní filmy.

Unikátní publikaci z první expedice Legenda H+Z brzy doplní i kniha o cestě druhé, při níž v letech 1959 až 1964 projeli s dvěma prototypy terénních vozů Tatra 805 Blízký východ, monzunovou Asii, Indonésii a Japonsko a asijskou část tehdejšího Sovětského svazu. Na přelomu listopadu a prosince vyšla také první ze čtveřice dosud česky nevydaných cestopisů dvojice Hanzelka (zemřel v roce 2003) a Zikmund. Kniha se jmenuje Turecko, minarety, fíky, popelky a popisuje zážitky z turecké etapy cesty po Asii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně má snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 20 mminutami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026
Načítání...