Lakomec je současný, míní Divadlo na Vinohradech. I naše životy hodnotíme podle peněz

Divadlo na Vinohradech nastudovalo Lakomce (zdroj: ČT24)

Molièrova slavná komedie o touze po penězích, lakotnosti a shromažďování mamonu se dočkala nového divadelního zpracování. Lakomce v premiéře uvádí pražské Divadlo na Vinohradech. V titulní roli s Alešem Procházkou.

Vdovec Harpagon žije ve svém domě obklopený rodinou a služebnictvem, jeho jedinou touhu a vášeň představují peníze. A přestože je bohatý, je také neuvěřitelně lakomý, celou jeho existenci ovládá především strach, aby o své peníze nepřišel. Jednoho dne se jeho největší obava naplní. Z krádeže kasičky je podezřelý každý.

Molière napsal Lakomce v roce 1668, a i když při premiéře jeho komedie velký ohlas nevzbudila, dnes patří k těm nejhranějším.

Vinohradský Harpagon už na první pohled působí spíš jako bonviván, který na sobě rozhodně nešetří a užívá si přepychu. Skrblí na těch druhých. „Harpagon je člověk jako vy a já, akorát má jiný žebříček hodnot a lásku k penězům nadhodnocuje,“ říká o hlavním hrdinovi jeho představitel Aleš Procházka.

Lakomec v Divadle na Vinohradech
Zdroj: Divadlo na Vinohradech/Petr Chodura

Nejslavnějším Lakomcem vinohradského divadla je dosud Miloš Kopecký, který si Harpagona zahrál na začátku sedmdesátých let. Tehdy vinohradská scéna Molièrovu hru také naposledy uváděla. Dohazovačku ztvárnila Jiřina Bohdalová. „Vzpomínám na to moc ráda, s Milošem Kopeckým byla radost hrát. A Frosina je role, o které říkám, že má maso na kosti,“ říká.

V aktuálním nastudování se mazanou intrikánkou stala Tereza Bebarová. „Jako štika se prožene domácností a tu a tam si pro sebe zařídí nějaký profit,“ představuje Frosinu. Harpagonovy děti hrají Aleš Petráš a Jana Kotrbatá, tajemníka Ondřej Kraus a v roli Mariany, na niž si Harpagon pomýšlí, se střídají Šárka Krausová a Sabina Rojková.

Peníze hýbou světem, dnes možná ještě více než za Moliéra. A tak je Harpagon pravdivý i úsměvný i po více než třech stoletích. „Naše životy hodnotíme podle výše HDP, podle výplatní pásky – a v tom je ten text obrovsky současný,“ nepochybuje režisér Pavel Khek.