Laibach v Kyjevě nezahraje. Pořadatel koncert zrušil, aby „zabránil zbytečnému rozdělování Ukrajinců"

Slovinská kapela Laibach na konci března v Kyjevě nezahraje. Pořadatel koncert zrušil poté, co vyjádření hudebníků vzbudilo nevoli u části ukrajinské veřejnosti. Slova kapely někteří interpretovali jako naznačování, že se Kyjev zapojil do zástupné války ve jménu svých západních patronů. Takový názor jim příliš připomíná ruskou propagandu. Laibach na sociálních sítích odmítli, že by jakákoliv kontroverze byla jejich záměrem, a vyjádřili „jednoznačnou podporu Ukrajině a Ukrajincům“.

Koncert v Kyjevě plánovali Laibach odehrát na podporu ukrajinského lidu ve válce Ruska proti Ukrajině. Mělo jít údajně o první plnohodnotný koncert zahraniční kapely v ukrajinském hlavním městě od rozpoutání obnovené války před více než rokem. Loni v květnu odehráli Bono a Edge z U2 čtyřicetiminutový program ve stanici kyjevského metra.

Vystoupení Laibach se mělo konat 31. března v kyjevské koncertní hale Bel Etage. Název koncertu Eurovision odkazoval na populární hudební soutěž, kterou v roce 2022 Ukrajina vyhrála, ale kvůli válečnému stavu se následující ročník nemůže konat na jejím území. Letošní ročník proto uspořádá Británie. „Laibach přiveze Eurovizi zpět na Ukrajinu – tam, kam patří,“ sliboval pořadatel s tím, že výtěžek z koncertu půjde na ukrajinskou charitu.

Jako ruská propaganda

Organizátoři se ale vystoupení slovinských hudebníků rozhodli zrušit poté, co výroky kapely vyvolaly podle pořadatelů příliš neshod a kontroverzních reakcí. Konkrétně část ukrajinských fanoušků podle agentury AP rozzlobilo vyjádření Laibachu pro britský list The Guardian, kde kapela konflikt na Ukrajině označila za „cynickou zástupnou válku za geostrategické zájmy“ světových velmocí.

Hodně Ukrajinců podle slovinské agentury STA na sociálních sítích přirovnávalo toto prohlášení kapely k ruské státní propagandě, které vykresluje vpád ruských vojsk do sousední země jako konflikt s NATO a Ukrajinu redukuje na loutkový stát Západu.

Pro i proti

Nešťastný výrok pokračoval názorem kapely na budoucnost konfliktu. „Míru může a musí být dosaženo pouze a výhradně prostřednictvím intenzivní diplomacie, seriózních jednání u kulatého stolu, zejména mezi Amerikou a Čínou, které jsou hlavními hráči na šachovnici, a oběma protagonisty bezprostředního konfliktu, Ukrajinou a Ruskem.“ Většina Ukrajinců je přitom přesvědčená, že stabilní mír lze zajistit pouze vojenskou porážkou Ruska a obnovením kontroly na celém území Ukrajiny.

„Zatímco skupina vyjádřila podporu pro Ukrajinu a Ukrajince a odsoudila ruský režim, velká část publika se postavila kategoricky proti návštěvě skupiny,“ uvedla koncertní hala Bel Etage. „Abychom zabránili zbytečnému rozdělování Ukrajinců, rozhodli jsme se koncert zrušit,“ dodala.

Jsme na straně Ukrajiny, zopakovali Laibach

Kapela řekla STA, že byla „velice kategoricky“ požádána, aby prohlásila, že „všichni Rusové jsou zlí a všechno ruské umění je bezcenné, s čímž jsme samozřejmě nesouhlasili“.

Laibach se k problému už dříve vyjádřili na sociálních sítích. „Všem, kteří pochybují o našich názorech“, vzkázali: „Nechte nás ještě jednou jasně prohlásit, že Rusko je hlavní agresor v tomto střetu destruktivních politických a geostrategických zájmů.“

„Aby nedošlo k mýlce – máme rádi ruskou literaturu, hudbu a umění. Ale v této nesmyslné válce mezi Ruskem a Ukrajinou jsme celým srdcem na straně Ukrajiny a jejího lidu, který – jako v biblickém příběhu o Davidu a Goliášovi – důstojně bojuje proti silnějšímu nepříteli,“ zdůraznili Laibach.

Svou podporu Ukrajině zopakovali i v reakci na zrušení koncertu a opakovaně také odmítli, že by koncert nebo kontroverze kolem něj byly zamýšleným PR.

V rozhovoru pro The Guardian Laibach také uvedli, že umění by nemělo mlčet, zatímco mluví zbraně. „Některá z nejvýznamnějších uměleckých a hudebních děl vznikla během války. I v těch nejnesnesitelnějších dobách holocaustu dávalo umění smysl a sílu životu, aby se postavilo válečnému násilí,“ upozorňují.

Britský deník připomněl, že kapela odehrála v roce 1995 dva koncerty v obléhaném Sarajevu během války v Bosně a Hercegovině. „Jsme si proto vědomi, že je důležité vzdorovat psychologii násilí a konfliktu občanským postojem a podporou normálního života, ať už to v daném kontextu znamená cokoli,“ vysvětlili svůj pohled Laibach.

  • Tématem nejznámější slovinské kapely je totalitarismus.  V se zahraničí proslavila svým vizuálním stylem, pohráváním si s populistickými motivy a téměř bojovými rytmy písní.
  • Kapela vznikla v roce 1980, kdy bylo Slovinsko ještě součástí komunistické Jugoslávie. Okamžitě vyvolala kontroverze už jen svým názvem, který odkazuje k německému označení pro slovinské hlavní město Lublaň, a také tím, že jako jeden ze svých symbolů používala černý kříž.
  • Kapela byla příliš provokativní pro tehdejší jugoslávský režim, který vzešel z protinacistického odboje za druhé světové války, a nakonec byla v roce 1983 úředně zakázána. Stalo se tak poté, co zavřela publikum v koncertním sále a téměř půl hodiny mu pouštěla extrémně hlasitý zvuk štěkajícího psa. 
  • Laibach na sebe upozornili také coververzemi europopu, hitů Beatles nebo státních hymen. V roce 2015 skupina vystoupila v Severní Koreji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...