„Pročpak nepíšeš jako všichni jiní, pročpak tvé péro černí jen a špiní? / Ale, vy páni kritikáři, / vždyť ho namáčím v kalamáři,“ vzkázal Karel Havlíček Borovský svým kritikům v epigramu Satirik před soudnou stolicí. Posledního října uplynulo dvě stě let od narození novináře, považovaného za zakladatele české žurnalistiky, a bojovníka za „českou věc“. V jeho době mu nemohli někteří přijít na jméno, dnes je jeho jméno vepsáno do učebnic. Co si z nich o Karlu Havlíčku Borovském pamatujete, si můžete ověřit v následujícím kvízu.
Borovský je nejznámější svými krátkými satirickými básničkami – epigramy. Zvládnete doplnit jeden z nejznámějších? Nechoď, Vašku, s pány na led, / mnohý případ známe, / že pán sklouzne a sedlák si / …
Karel Havlíček Borovský se narodil jen jako Karel Havlíček. Od čeho odvodil druhou část svého příjmení, kterou si přidal při „vlasteneckém křtu“?
Co bylo dříve – Havlíčkův Brod, nebo Karel Havlíček Borovský?
Mladý Karel byl zbožný a chtěl působit na lid. Vstoupil proto do kněžského semináře. Jak jeho studium dopadlo?
Bratry Slovany poznal Havlíček už při pěších cestách po nezdařených studiích, kdy se vypravil do Polska či na Slovensko. Následně vzal místo vychovatele v carském Rusku. Tam ze vzhlížení k ruskému medvědovi coby spasiteli Slovanů poměrně vystřízlivěl. Pod jakým názvem vydal své postřehy?
Havlíček nabádal Čechy, aby o vlastenectví jen neřečnili, ale také vlastenecky konali. Sám šel příkladem ve svých vlastních novinách. Když byly zakázány, založil časopis. Vzpomenete si na název aspoň jedné z tiskovin, které se pod jeho patronátem vydávaly?
Havlíček přispíval také do Pražských novin, konkrétně do literární přílohy Česká včela. Odvodíte, jak se satirická rubrika, v níž bodal do politických nešvarů, jmenovala?
Úřady se svého kritika rozhodly umlčet deportací. „Ach ty vládo, převrácená vládo! / Národy na šňůrce vodit chceš, / ale čtyrmi koňmi na opratích / vládnout nemůžeš!“ rýpnul si později Havlíček. Narážel na situaci, kdy se u vozu, který ho vezl do vyhnanství, splašili koně. Kočí i policejní doprovod se strachem vyskákali a český literát pokračoval sám. Kde byl cíl jeho nedobrovolné cesty?
Během čtyřletého pobytu sepsal mimo jiné satirickou báseň Král Lávra. Inspiroval se řeckou bájí o králi Midasovi. Oba panovníci nechávali popravovat své holiče. Proč?
Havlíček zemřel v roce 1856, v necelých pětatřiceti letech, na tuberkulózu. Zklamání z českých vlastencům, kteří se mu často vyhýbali, aby si s černou ovcí nezadali, mu také nepřidalo. Jeho pohřeb ovšem založil kult Borovského-mučedníka. Účastnil se ho obrozenecký výkvět. Božena Němcová mu prý údajně položila dokonce na rakev…
Myšlenku osobní a národní svobody s Karlem Havlíčkem Borovským sdílel, i když už in memoriam, jeden velký československý státník. O Havlíčkových „tužbách politického probuzení“ napsal dokonce knihu. O kom je řeč?
