Kvíz: Před dvěma sty lety se narodil Karel Havlíček Borovský. Co vám o něm uvízlo?

„Pročpak nepíšeš jako všichni jiní, pročpak tvé péro černí jen a špiní? / Ale, vy páni kritikáři, / vždyť ho namáčím v kalamáři,“ vzkázal Karel Havlíček Borovský svým kritikům v epigramu Satirik před soudnou stolicí. Posledního října uplynulo dvě stě let od narození novináře, považovaného za zakladatele české žurnalistiky, a bojovníka za „českou věc“. V jeho době mu nemohli někteří přijít na jméno, dnes je jeho jméno vepsáno do učebnic. Co si z nich o Karlu Havlíčku Borovském pamatujete, si můžete ověřit v následujícím kvízu.

Borovský je nejznámější svými krátkými satirickými básničkami – epigramy. Zvládnete doplnit jeden z nejznámějších? Nechoď, Vašku, s pány na led, / mnohý případ známe, / že pán sklouzne a sedlák si / …

Karel Havlíček Borovský se narodil jen jako Karel Havlíček. Od čeho odvodil druhou část svého příjmení, kterou si přidal při „vlasteneckém křtu“?

Co bylo dříve – Havlíčkův Brod, nebo Karel Havlíček Borovský?

Mladý Karel byl zbožný a chtěl působit na lid. Vstoupil proto do kněžského semináře. Jak jeho studium dopadlo?

Bratry Slovany poznal Havlíček už při pěších cestách po nezdařených studiích, kdy se vypravil do Polska či na Slovensko. Následně vzal místo vychovatele v carském Rusku. Tam ze vzhlížení k ruskému medvědovi coby spasiteli Slovanů poměrně vystřízlivěl. Pod jakým názvem vydal své postřehy?

Havlíček nabádal Čechy, aby o vlastenectví jen neřečnili, ale také vlastenecky konali. Sám šel příkladem ve svých vlastních novinách. Když byly zakázány, založil časopis. Vzpomenete si na název aspoň jedné z tiskovin, které se pod jeho patronátem vydávaly?

Havlíček přispíval také do Pražských novin, konkrétně do literární přílohy Česká včela. Odvodíte, jak se satirická rubrika, v níž bodal do politických nešvarů, jmenovala?

Úřady se svého kritika rozhodly umlčet deportací. „Ach ty vládo, převrácená vládo! / Národy na šňůrce vodit chceš, / ale čtyrmi koňmi na opratích / vládnout nemůžeš!“ rýpnul si později Havlíček. Narážel na situaci, kdy se u vozu, který ho vezl do vyhnanství, splašili koně. Kočí i policejní doprovod se strachem vyskákali a český literát pokračoval sám. Kde byl cíl jeho nedobrovolné cesty?

Během čtyřletého pobytu sepsal mimo jiné satirickou báseň Král Lávra. Inspiroval se řeckou bájí o králi Midasovi. Oba panovníci nechávali popravovat své holiče. Proč?

Havlíček zemřel v roce 1856, v necelých pětatřiceti letech, na tuberkulózu. Zklamání z českých vlastencům, kteří se mu často vyhýbali, aby si s černou ovcí nezadali, mu také nepřidalo. Jeho pohřeb ovšem založil kult Borovského-mučedníka. Účastnil se ho obrozenecký výkvět. Božena Němcová mu prý údajně položila dokonce na rakev…

Myšlenku osobní a národní svobody s Karlem Havlíčkem Borovským sdílel, i když už in memoriam, jeden velký československý státník. O Havlíčkových „tužbách politického probuzení“ napsal dokonce knihu. O kom je řeč?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 20 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled