Květa Pacovská buduje v tomhle světě radost

Z její práce čiší hravost a optimismus. Květa Pacovská vytváří vizuální poezii z jednoduchých grafických znaků a barevných ploch, kterým dominuje radostná červená. Proslavila se hlavně svými autorskými knihami. V zahraničí je patrně známější než doma, domácí publikum se s jejím dílem může seznámit v Galerii hlavního města Prahy.

Výstava Maximum Contrast poprvé představuje českému publiku celou šíři tvorby Květy Pacovské: trojrozměrné obrazy, kovové a papírové sochařské objekty, kresby, volnou i užitou grafiku, ilustrace i autorské knihy, které jsou zastoupeny v řadě světových galerií. Dominantním prvkem jejího výtvarného myšlení byl vždy jednoduchý grafický znak.

Nejlepší je papír

„Úplně v jádru jsem skeptik, proto si myslím, že potřebuju budovat v tomhle světě radost. Proto vytvářím něco, co by mělo obohatit všechny okolo,“ říká sedmaosmdesátiletá umělkyně. „Není to záměr, ale spíše taková reakce na život, protože je okolo nás tolik smutného, že potom nás těší, že můžeme dělat něco hezkého.“

Nahrávám video
Výstava Maximum Contrast Květy Pacovské
Zdroj: ČT24

Květa Pacovská miluje různé barvy, materiály a jejich kombinace. „Každý materiál je krásný, ale pro mě je jednička papír jakéhokoli druhu, protože se dá překládat, skládat, mačkat, vyrovnávat, šustit s ním, všecko se s ním dá dělat,“ říká Květa Pacovská.

V Čechách Pacovská vystavuje pouze výjimečně. V Praze představila svou volnou tvorbu například v roce 2012 návštěvníkům Museum Kampa v areálu bývalých Sovových mlýnů.

Součástí mezinárodní scény

"U nás je Pacovská respektována v odborných kruzích. Široká veřejnost ji však víceméně vnímá jako autorku sofistikovaných knih pro děti,“ uvedla ředitelka GHMP a kurátorka výstavy Magdalena Juříková. „Naším cílem je upozornit na skutečný rozsah její práce, jež se zejména od devadesátých let stala nedílnou součástí mezinárodní scény.“ 

Květa Pacovská se narodila v roce 1928. Absolvovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou u profesora Emila Filly. Zabývá se grafikou, malbou, konceptuálním uměním a knihou. Od roku 1961 uspořádala několik desítek samostatných výstav doma i v zahraničí.

Působila jako vedoucí ateliéru Vizuální komunikace na Hochschule der Künste v Berlíně nebo jako hostující profesorka na Kingston University ve Velké Británii, kde jí byl udělen čestný doktorát v oblasti designu. Výstava Maximum Contrast potrvá do konce března příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 31 mminutami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 7 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 10 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 22 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026
Načítání...