Kuřimská kauza v komiksu: Svatá Barbora propírá kolektivní šmíráctví

Před lety byla kuřimská kauza tématem domácího zpravodajství, nyní se spletitý případ týrání nezletilých dětí vrací v podobě grafického románu. Komiks Svatá Barbora vytvořili scenáristé Marek Šindelka a Vojtěch Mašek s kreslířem Markem Pokorným. Na jedenáct let starých událostech je nezajímalo to bulvárně přitažlivé, ale určité mediální šmíráctví, které tato kauza vzbuzovala. Komiksové zpracování není dokumentem, ale fikcí.

Marek Šindelka je držitelem cen Magnesia Litera za povídkový soubor Zůstaňte s námi a román Únava materiálu. Téma kuřimské kauzy ale jako prózu zpracovat nechtěl.

„Se spoluscenáristou Vojtěchem Maškem nás zajímalo využití vizuality komiksu. V příběhu často dochází ke změnám identit,“ vysvětlil volbu grafické novely Šindelka. „Marek Pokorný do toho přinesl silný, analyticky kreslířský styl, který to posunul ještě na další úroveň,“ domnívá se.

Svatá Barbora
Zdroj: ČT24

Ústřední postavou příběhu je novinářka, která se – stejně jako autoři – nechá vtáhnout do jisté bizarnosti celé kauzy a posedlosti pravdou. Tvůrci se ovšem z původní snahy přijít věcem na kloub začali během šestileté práce na komiksu více soustředit na to, z jakého důvodu byly kuřimské události pod takovým drobnohledem médií a proč tolik přitahovaly veřejnost. 

Kdo je méně normální? Lidi, kteří týrají děti, nebo lidé, kteří se na to dívají v televizi a do nejmenších detailů se pídí potom, co uvidí za neštěstí. A my jsme byli jedni z nich. V určitém momentu jsme se rozhodli tematizovat více ten voyeurismus, to kolektivní šmíráctví.
Marek Šindelka

Z etických důvodů se komiks vyhýbá případům týraných dětí. „Byly jednoznačnými oběťmi, které byly zneužity médii podle mě nejvíce ze všech,“ obává se Šindelka. Fiktivní příběh se soustřeďuje především na Barboru Š. Smyšlená postava odkazuje na Barboru Škrlovou, ženu, která ve vývoji kauzy prošla neuvěřitelnými proměnami – vydávala se za třináctiletou dívkou i nezletilého chlapce. 

Jaké bylo pozadí kauzy a motivy složitě propojených osob, ani Svatá Barbora odhalit nedokáže. „Popravdě řečeno, vylámali jsme si na tom zuby,“ přiznává Šindelka. „Čím déle jsme se do toho zaplétali, tím nám bylo více špatně ze sebe samých. Zjistili jsme, že jenom pokračujeme v určitém voyeurismu, kopírujeme cestu médií. Zajímavý také byl hlad po jednoduchém řešení.“

Barbora Škrlová (vlevo) a Kateřina Mauerová, teta týraných dětí, u soudu
Zdroj: Igor Šerf/ČTK

Autoři se pokoušeli dostat až k aktérům kuřimských událostí, ovšem marně. Nikdo z nich o minulosti mluvit nechce, Barbora Škrlová po propuštění z vězení žije v ústraní, opět pod změněnou identitou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vývoj umění osvobozuje.“ Stoletý Milan Grygar stále hledá a nalézá

Malíř, grafik a ilustrátor Milan Grygar se 24. října dožívá rovných sta let. I v tomto úctyhodném věku tvoří, podílí se na přípravách výstav, přičemž ta poslední se odehrála v roce 2019 ve Veletržním paláci. Zároveň vždy, když něčeho dosáhl a zcela vyčerpal dané možnosti, se přesunul dál, nikdy nezůstával na místě. Významné jubileum je důvodem se za dosavadním Grygarovým hledačským dílem ohlédnout.
včera v 08:00‌‌

VideoFontaines D.C. se vyzpívali z digitálního dopaminu

Slovy jako bezchybné, majestátní a úžasné nebo také obrovské vítězství referují některá britská média o novém albu irské rockové pětice Fontaines D.C. Na nahrávce Dopamine Chamber je tíží celospolečenská závislost na digitálním dopaminu. Zhroucení úlohy sociálních sítí nebo rozpad tradičních hodnot předkládá kapela s chladnou bezútěšností. Nové skladby představí kapela na konci října i naživo v Praze.
23. 10. 2026‌‌

Oslavy 17. listopadu na Národní nedostaly dotaci. Lidé posílají peníze ve sbírce

Ministerstvo kultury letos neposkytne dotaci na projekt Korzo Národní, které má být oslavou listopadových událostí roku 1989. Projekt organizovaný spolkem Díky, že můžem nesplnil podle vyjádření resortu podmínky stanovené v dotační výzvě pro podporu regionálních kulturních tradic. Spolek možnost neudělení dotace nezpochybňuje, vadí mu ale, že si ministerstvo s oznámením rozhodnutí dalo načas.
23. 10. 2026Aktualizováno23. 10. 2026‌‌

Festival Ji.hlava promítne přes tři sta dokumentů, začne Kyliánem

Přes tři sta padesát zahraničních i českých snímků nachystal festival dokumentů Ji.hlava pro aktuální ročník, který v metropoli Vysočiny začíná 23. října. Náměty titulů v letošním programů mají opět široký záběr, od konfliktů a politiky přes životní prostředí až po lidské poznání.
23. 10. 2026‌‌

Klempíř poslal mimořádnou kontrolu na některá nezávislá divadla, uvádí Radiožurnál

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) před dvěma týdny rozhodl podle Radiožurnálu o mimořádných kontrolách u čtyř členů Asociace nezávislých divadel. Člen rady asociace Jakub Vedral to považuje za odvetu za to, že asociace kritizovala kroky ministerstva. Klempíř potvrdil, že kontroly nařídil, zdůvodnil je ale pochybnostmi ohledně oprávněnosti vykázaných nákladů. Se zmíněnou kritikou podle něj nesouvisí. Napsal to server iRozhlas.
22. 10. 2026Aktualizováno22. 10. 2026‌‌

ČT o Vánocích naváže na Krakonošovo tajemství, na Nový rok přijdou Neporazitelní

Česká televize představuje program, který přichystala na letošní vánoční svátky. Štědrovečerní pohádka Krakonoš a básník naváže na příběh z roku 2022. Další program nabídne pohádkové klasiky, záznamy koncertů, ale i dvoudílné drama o Anežce České. Závěr roku vedle zábavních pořadů přinese v televizní premiéře film Neporazitelní.
22. 10. 2026‌‌

Život i dobu Anny Jagellonské přibližuje portrét z mládí i zápisník manžela

Nástup Habsburků na český trůn před pěti sty lety připomíná Národní galerie Praha výstavou o Anně Jagellonské. Římskou, českou a uherskou královnu období renesance představuje jako ženu, která stála „na prahu nové doby“ a v centru tehdejších změn. K důležité roli, již sehrála při formování habsburské monarchie, přispěly i její mecenášské a sběratelské aktivity.
22. 10. 2026‌‌

Hon na čarodějnice? Nástroje AI hledají spisovatele, kterým pomohla AI

Kanaďan Thélyson Orélien, Zimbabwan Simbarashe Kundizeza, Američanka H. M. Wolfeová. Všichni tito spisovatelé mají jedno společné: čelí nařčení, že program na rozpoznání AI textů označil jejich beletristická díla jako napsaná pomocí umělé inteligence. Některé z nich obvinění ze spolupráce s umělou inteligencí stálo možnost získat prestižní literární ceny nebo milionové smlouvy s nakladateli. Množství příkladů dosvědčuje rostoucí nejistotu ohledně autorství, s níž se literatura bude muset vypořádat.
22. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.