Kuřimská kauza v komiksu: Svatá Barbora propírá kolektivní šmíráctví

Před lety byla kuřimská kauza tématem domácího zpravodajství, nyní se spletitý případ týrání nezletilých dětí vrací v podobě grafického románu. Komiks Svatá Barbora vytvořili scenáristé Marek Šindelka a Vojtěch Mašek s kreslířem Markem Pokorným. Na jedenáct let starých událostech je nezajímalo to bulvárně přitažlivé, ale určité mediální šmíráctví, které tato kauza vzbuzovala. Komiksové zpracování není dokumentem, ale fikcí.

Marek Šindelka je držitelem cen Magnesia Litera za povídkový soubor Zůstaňte s námi a román Únava materiálu. Téma kuřimské kauzy ale jako prózu zpracovat nechtěl.

„Se spoluscenáristou Vojtěchem Maškem nás zajímalo využití vizuality komiksu. V příběhu často dochází ke změnám identit,“ vysvětlil volbu grafické novely Šindelka. „Marek Pokorný do toho přinesl silný, analyticky kreslířský styl, který to posunul ještě na další úroveň,“ domnívá se.

Svatá Barbora
Zdroj: ČT24

Ústřední postavou příběhu je novinářka, která se – stejně jako autoři – nechá vtáhnout do jisté bizarnosti celé kauzy a posedlosti pravdou. Tvůrci se ovšem z původní snahy přijít věcem na kloub začali během šestileté práce na komiksu více soustředit na to, z jakého důvodu byly kuřimské události pod takovým drobnohledem médií a proč tolik přitahovaly veřejnost. 

Kdo je méně normální? Lidi, kteří týrají děti, nebo lidé, kteří se na to dívají v televizi a do nejmenších detailů se pídí potom, co uvidí za neštěstí. A my jsme byli jedni z nich. V určitém momentu jsme se rozhodli tematizovat více ten voyeurismus, to kolektivní šmíráctví.
Marek Šindelka

Z etických důvodů se komiks vyhýbá případům týraných dětí. „Byly jednoznačnými oběťmi, které byly zneužity médii podle mě nejvíce ze všech,“ obává se Šindelka. Fiktivní příběh se soustřeďuje především na Barboru Š. Smyšlená postava odkazuje na Barboru Škrlovou, ženu, která ve vývoji kauzy prošla neuvěřitelnými proměnami – vydávala se za třináctiletou dívkou i nezletilého chlapce. 

Jaké bylo pozadí kauzy a motivy složitě propojených osob, ani Svatá Barbora odhalit nedokáže. „Popravdě řečeno, vylámali jsme si na tom zuby,“ přiznává Šindelka. „Čím déle jsme se do toho zaplétali, tím nám bylo více špatně ze sebe samých. Zjistili jsme, že jenom pokračujeme v určitém voyeurismu, kopírujeme cestu médií. Zajímavý také byl hlad po jednoduchém řešení.“

Barbora Škrlová (vlevo) a Kateřina Mauerová, teta týraných dětí, u soudu
Zdroj: Igor Šerf/ČTK

Autoři se pokoušeli dostat až k aktérům kuřimských událostí, ovšem marně. Nikdo z nich o minulosti mluvit nechce, Barbora Škrlová po propuštění z vězení žije v ústraní, opět pod změněnou identitou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...