Kunderova Ptákovina byla přijata s nadšením

Praha - Činoherní klub v Praze dnes uvedl premiéru hry Ptákovina Milana Kundery. Režii inscenace, která se vrací na jeviště téměř po čtyřiceti letech, připravil Ladislav Smoček. Scénu navrhl Luboš Hrůza a kostýmy jsou dílem Simony Rybákové. Předpremiéry proběhy v červnu.

Groteskní absurdní hra pojednává o moci, jejím zneužívání i využívání na pozadí školního prostředí. Absurdní situace se začnou rozehrávat od chvíle, kdy se na školní tabuli ovjeví kosočtverec s rovnítkem a slovem ředitel.

„Byly tam přesně Kunderovy paradoxy a nakonec to byly ty nejkrásnější směšný lásky a s geniální pointou o moci, když chytrý vládne 'blbýmu', je to ta největší rozkoš. Závěr perfektní a klobouk dolů před autorem i 'činoherákem',“ řekl po premiéře divadelní teoretik Vladimír Just.

„Ve hře, která je stará 42 let, autor zformuloval mistrovským způsobem příběh, ve kterém se odráží nejzákladnější a nejustrojenější vztahy lidí. Co hýbe člověkem, to je ve hře jako základní. Je to souboj pocitu nadřazenosti s pocitem méněcennosti, to je to nejhlubší poznání, co je na dně velice přesně napsaných a formulovaných charakterů,“ uvedl Smoček.

Na české scéně tak mají diváci možnost vidět teprve druhý divadelní titul známého dramatika a spisovatele, který žije několik desetiletí ve Francii, v Česku veřejně nevystupuje a nekomunikuje s médii. Ani dnes se premiéry nezúčastnil a neví se, zda přijede na některou z repríz.

Ptákovinu napsal Kundera okolo roku 1966, ve svém raném dramatickém období. Poté se hrála jen krátce. K inscenaci v Činoherním klubu svolil jen proto, že Smočka zná několik desítek let. Spisovatel navíc povolil vydat text hry jako součást jevištního programu.

„Nepřestal jsem se k ní hlásit. Hra měla prostě podivný osud. Už si dnes nepamatuju, co jsem s jejím rukopisem podnikal, ale zřejmě teprve v roce 68 ho nějaká divadla přijala, takže první premiéra se uskutečnila po ruském vpádu, na začátku roku 1969, tedy v ten nejhorší možný čas. Hrála se v Liberci, v Ostravě, v Brně a v Praze ve zcela výjimečné euforii, ale též zcela výjimečně krátce, vlastně jen několik měsíců, protože koncem téhož roku dopadla na zemi definitivní tma a hra byla zakázána,“ napsal v rozhovoru do programu Milan Kundera.

Spisovatel je autorem tří dramatických textů Majitelé klíčů, Ptákovina a Jakub a jeho pán, kterého má, jak tvrdí, „bez výhrad rád“. Jeho obnovené nastudování mělo velký úspěch loni v Divadle Bez zábradlí.

Loni dostal Kundera Státní cenu za literaturu, konkrétně za první domácí vydání románu Nesnesitelná lehkost bytí s přihlédnutím k dosavadní prozaické a esejistické tvorbě. Pro ocenění si ale ze zdravotních důvodů nepřijel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 2 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 18 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 19 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...