Karlovy Vary - Gruzínský Kukuřičný ostrov není velký rozlohou, ale uhrančivým příběhem, který na něm zachytil režisér George Ovashvili. Měl-li 49. ročník karlovarského filmového festivalu nějakého favorita, pak právě toto psychologické drama, oceněné Křišťálovým glóbem pro nejlepší film. Nejvíce oslovilo i kritiky. Čeští zástupci v soutěžích zůstali bez sošky.
Hollywoodská producentka Sherry Lansingová, která byla hostem festivalu, mluvila v rozhovoru pro Českou televizi o „zeitgeistu“ - duchu doby - jako jedné z podmínek úspěšného přijetí filmu u publika. Trefí-li se do něj, je přijat. Snímek George Ovashviliho se svým tématem do zeitgeistu trefuje.
Křišťálový glóbus putuje na ostrůvek uprostřed řeky, dělící Gruzii od Abcházie, kde spolu s kukuřicí, kterou tu pěstuje mlčenlivý rolník se svou dospívající vnučkou, roste pro jeho obyvatele i nebezpečí v podobě blízkých pohraničníků. Řeka, která ostrůvek obklopuje, přináší život, ale i ohrožení. Až rituální sepětí s přírodou a nevyslovená, ale stálá přítomnost konfliktu, na jehož hraně se dvojice ocitla, si vystačí s obrazy, téměř bez použití slov. Vítězný Kukuřičný ostrov uvede do českých kin společnost Artcam letos na podzim.
Cenu za režii popadl maďarský režisér György Pálfi, který si svým Volným pádem vysloužil i zvláštní uznání hlavní poroty. Tvůrce Taxidermie v tomto festivalovém počinu groteskně a absurdně kritizuje v sedmi příbězích pokrytectví moderní společnosti.
Nejlepší ženský herecký výkon podala Elle Fanningová v roli dcery pianisty Joea Albanyho v hudebním filmu Američana Jeffa Preisse. Zatímco ona se musí Až na dno potýkat se sebedestruktivními sklony svého otce, nejlepší herec, Argentinec Nahuel Pérez Biscayart, si vyhlídku na lepší život zkouší zajistit na erotických stránkách vzkazem belgickému pekaři: Jsem tvůj.
Na východ od Západu (mezinárodní soutěž debutů a druhých celovečerních filmů ze střední a východní Evropy) se jako nejlepší ukázala být Nápravná třída. Režisér Ivan I. Tverdovskij na příběhu invalidní Leny popisuje nerovný boj jednotlivce se zkostnatělou institucí a lidskými předsudky. Jiný, ale obdobně bezvýchodný osud nachystal svým Barbarům srbský režisér Ivan Ikić. S neherci natočil autentickou zprávu o mladé srbské generaci, která podle jeho slov „vyrůstá ve společnosti, jež ztratila hodnoty“. Za to mu patří zvláštní uznání této soutěžní sekce.
Mezi dokumentárními snímky s větší než hodinovou stopáží se prosadilo Čekání na srpen. Režisérka Teodora Ana Mihaiová se inspirovala vlastním životem, kdy ji rodiče zanechali celý rok v Rumunsku, zatímco usilovali v Belgii o azyl. Stejně tak hrdinové jejího debutu jsou děti, které zůstaly odkázány samy na sebe, když jejich matka odcestovala do zahraničí za prací. Chorvat Boris Poljak se vešel do třicet minut svým Autofokusem, satirou o turistech, které voyeursky snímal na skryté mikrofony a teleobjektiv při jejich návštěvě malého románského kostelíku.
Zvláštní uznání v dokumentární soutěži patří celovečernímu rakouskému Sicflajši, v němž režisérka Lisa Weberová zkoumá partnerský vztah vlastních prarodičů, zdeformovaný desítkami let společného soužití; a krátkometrážní argentinské Královně, jedenáctileté dívce „předurčené“ k prestižní roli být královnou karnevalu. „Je to velice důležitý večer pro Argentinu, protože dnes jsme vyhráli tuto cenu a zítra vyhrajeme mistrovství světa,“ odhadl při přebírání ocenění režisér Manuel Abramovich.
Cenu Fóra nezávislých si odnáší Ester Amramiová, izraelská režisérka žijící v Německu - i ona, podobně jako vítězka dokumentární soutěže, projektovala do svého hraného filmu Někde jinde své osobní zkušenosti: neschopnost žít v nové, svobodné zemi i přizpůsobit se zpátky pravidlům té původní. Snímek zakoupí do vysílání Česká televize.
Diváckou cenu přisoudili návštěvníci (hlasovalo jich na 70 tisíc) Magickému hlasu rebelky - dokumentárnímu portrétu Marty Kubišové, kterou o zpěvačce natočila Olga Sommerová. Zajistili tak aspoň jeden český úspěch na festivalu, žádný z českých počinů v soutěžních sekcích (v hlavní soutěži byly dokonce dva - debut Miroslava Krobota Díra u Hanušovic a drama Andrey Sedláčkové Fair Play) v konkurenci neobstál. Pro zajímavost: Druhé místo v divácké anketě obsadily restaurované, a tudíž po letech opět Ostře sledované vlaky.
NESTATUTÁRNÍ CENY TÍŽÍ NEJVÍC ŠUTRY V KAPSÁCH
Hlavní ocenění předznamenaly ceny nestatutárních porot. Dvakrát padl název historicky prvního animovaného snímku ve festivalové soutěži - Šutry v kapsách. Lotyšská režisérka Signe Baumaneová vypráví osobní příběh o boji s dědičnou duševní nemocí. „Odvážným a důvtipně vrstevnatým stylem“ vyprávění oslovila Mezinárodní federaci filmových kritiků, která jí udělila Cenu FIPRESCI; i ekumenickou porotu. Od ní získal „veselý film o depresi“ čestné uznání. Cena ekumenické poroty patří „majiteli“ Křišťálového glóbu - Kukuřičnému ostrovu. „Jsme vyzváni k zamyšlení nad významem harmonického soužití člověka s přírodou a k zamyšlení nad respektem k druhým lidem a péčí o ně,“ ocenila porota.
Porotci Ceny Europa Cinemas Label propadli Volnému pádu maďarského režiséra György Pálfiho. Oslovili je prvky grotesknosti, surreálna a absurdity propojené s vizuálním stylem. "Považujeme za velmi důležité, že dnes kina existují právě pro tento druh filmů, pro které je filmové plátno zcela nezbytné. Volný pád je příslibem nezvyklého kolektivního zážitku a má schopnost vyvolat protichůdné pocity i cenné debaty," domnívají se porotci.
Cena Fedora náleží titulu ze soutěžní sekce Na východ od Západu. Výjimečným v letošním ročníku shledala snímek Bota (albánsky „svět“) režisérské dvojice Iris Eleziová a Thomas Logoreci. „Bohatým scénářem, komplexními postavami, úžasnou kamerou a nádherným nostalgickým hudebním doprovodem“ zachycuje současnou Albánii. Zvláštní uznání přiřkla porota ruské Nápravné třídě.
P Ř E H L E D C E N
SOUTĚŽNÍ SEKCE
- Velká cena – Křišťálový glóbus: Kukuřičný ostrov (režie: George Ovashvili)
- Zvláštní cena poroty: Volný pád (režie: György Pálfi)
- Cena za režii: György Pálfi (Volný pád)
- Cena za ženský herecký výkon: Elle Fanningová (Až na dno, režie: Jeff Preiss)
- Cena za mužský herecký výkon: Nahuel Pérez Biscayart (Jsem tvůj, režie: David Lambert)
- Na východ od Západu: Nápravná třída (režie: Ivan I. Tverdovskij), zvláštní uznání: Barbaři (režie: Ivan Ikić)
- Dokumentární filmy: Nad 60 minut: Čekání na srpen (režie: Teodora Ana Mihaiová); zvláštní uznání Sicflajš (režie: Lisa Weberová); Do 30 minut: Autofokus (režie: Boris Poljak); zvláštní uznání: Královna (režie: Manuel Abramovich)
- Fórum nezávislých: Někde jinde (režie: Ester Amramiová)
- Divácká cena: Magický hlas rebelky (režie: Olga Sommerová)
NESTATUTÁRNÍ POROTY
- Cena FIPRESCI (cena mezinárodní filmové kritiky): Šutry v kapsách (režie: Signe Baumaneová)
- Cena ekumenické poroty: Kukuřičný ostrov (režie: George Ovashvili); zvláštní uznání: Šutry v kapsách (režie: Signe Baumaneová)
- Cena Fedora (cena Federace filmových kritiků z Evropy a Středomoří): Bota (režie: Iris Eleziová, Thomas Logoreci); zvláštní uznání: Nápravná třída (režie: Ivan I. Tverdovskij)
- Cena Europa Cinemas Label: Volný pád (režie: György Pálfi)
CENA ZA MIMOŘÁDNÝ UMĚLECKÝ PŘÍNOS SVĚTOVÉ KINEMATOGRAFII
- Mel Gibson
- William Friedkin
CENA PREZIDENTA MFF KV ZA PŘÍNOS ČESKÉ KINEMATOGRAFII
- Zdeněk Svěrák
VARY KONČÍ, AŤ ŽIJÍ VARY! Třeba v ozvěnách…
Kdo přijel, jaký udělal dojem a co zajímavého se promítalo? Ohlédněte se za 49. ročníkem v následujícím videu:
A i když festival 12. července končí, zároveň je jeho konec začátkem tradičních ozvěn Šary Vary - na vybrané festivalové snímky mohou diváci zajít do pražských kin Aero a Světozor a do brněnského kina Scala. Na jejich stránkách také najdete podrobnosti o programu, který potrvá do 19. července a zahrnuje celkem 33 filmů. Pět snímků nabídne (za poplatek) ke zhlédnutí portál Aerovod.cz.
V přípravě už je příští, padesátý ročník festivalu. V kalendáři na rok 2015 si zakroužkujte 3. až 11. července.
