Moskva - Žezlo a další symboly moci prvního ruského cara z dynastie Romanovců a desítky dalších vzácných exponátů ilustrujících život na carském dvoře v 17. století ukáže výstava z kremelských sbírek, kterou na Pražském hradě ve čtvrtek slavnostně otevřou prezidenti Dmitrij Medveděv a Václav Klaus. „Bude to velice působivá ukázka carského luxusu,“ uvedla Zelfira Tregulovová, náměstkyně ředitelky muzea moskevského Kremlu.
Nejvzácnější korunovační klenoty, jako je nejstarší ruská koruna, čapka Monomacha, darovaná podle legendy byzantským císařem Konstantinem Monomachem, se samozřejmě nikdy do ciziny nepodívají. Ale 167 unikátních exponátů umožní divákovi udělat si představu o lesku a bohatství carského dvora v počátcích dynastie, která na ruský trůn usedala mezi lety 1613 až 1917. „Je to vzácný případ, kdy na jedné výstavě ukazujeme tolik vzácných exponátů spjatých s prvním carem Romanovců, Michailem Fjodorovičem. Žádné jiné ruské muzeum nemá z této éry tak bohaté sbírky,“ zdůraznila Tregulovová.
Z časů předchůdců Romanovců se ale moc nedochovalo. V éře chaosu, následujícím po vymření Rurikovců, byla Moskva důkladně vyloupena a mnoho předmětů spjatých s Ivanem Hrozným se ocitlo v polských, švédských a německých sbírkách.
Pražská výstava se zaměří především na 17. století
Audience a hostiny v Kremlu ilustruje pozlacené nádobí, často pocházející z darů vyslanců od evropských dvorů. Obdobně šíři diplomatických styků dokládá vzácná zbroj a koňské postroje z Orientu, převážně od osmanských sultánů. Tak cenné exponáty se prý nezachovaly ani v samém Turecku. Jako poctu hostitelům lze vnímat, že v Císařské konírně se objeví i palcát, zhotovený na pražském dvoru císaře Rudolfa II., samozřejmě v přepychovém provedení.
Ze života careven výstava ukáže šperky, obuv, oděvy, pokrývky hlav či výšivky. Nemohou chybět ani exponáty spjaté s pravoslavnou vírou. Například ikony světců, kteří byli patrony carevičů, svou velikostí odpovídaly novorozeneckým mírám pokračovatelů rodu. Mezi předměty užívanými následníky trůnu je i lehátko příštího cara Petra I. Velikého. Ten posléze přenesl carský dvůr do nově vybudovaného Petrohradu, a tak se tamní Ermitráž může chlubit několika miliony exponátů, zatímco sbírky moskevského Kremlu čítají asi 100 000 předmětů.
„Směle můžu prohlásit, že úroveň výstavy je velice vysoká. Dobře si uvědomujeme, že je to naše první výstava v Česku, pod patronátem prezidentů Medveděva a Klause, kteří napsali úvodní slovo do katalogu. Bylo by přehnané tvrdit, že takové výstavy vůbec nepořádáme, ale činíme tak velmi zřídka,“ řekla Tregulovová. Obdobná velká výstava o historii Kremlu se naposledy konala v roce 2003 v Bonnu.
Slavnostní zahájení pražské výstavy se odehraje ve čtvrtek při Medvěděvově návštěvě. Veřejnosti se expozice otevře v pondělí 12. prosince a potrvá do 4. března. O případné reciproční české výstavě v Kremlu se podle Tregulovové dosud nejednalo, navíc nejde jen o přání, ale i o peníze. Na pražskou výstavu výrazně přispěl ruský stát i čeští hostitelé. V Kremlu se před šesti lety odehrála výstava, která se týkala i českých zemí. Vídeň se předvedla díly z éry habsburských císařů Ferdinanda a Rudolfa II.
