Královna detektivky Agatha Christie zemřela před 40 lety

Napsala celkem 70 románů a 32 souborů povídek, kterých se prodalo více než dvě miliardy. Jako nejprodávanější spisovatelka na světě se Agatha Christie dokonce dostala do Guinnessovy knihy rekordů. V počtu prodaných knih předstihl slavnou britskou autorku detektivek jen William Shakespeare. Od jejího úmrtí uplyne v úterý 12. ledna 40 let.

Vybroušené zápletky a dost informací, aby čtenář mohl vraha odhalit sám. Vraždy se nakonec překvapivě, leč logicky vyřeší zpravidla až v závěrečné scéně. To jsou typické znaky většiny jejích detektivek, které se často odehrávají ve venkovském prostředí.

„Agatha Christie dokázala jeden fígl tak dovedně upravit, že ho mohla použít vícekrát. A čtenář to ani nemusí poznat,“ říká Juan Zamora, místopředseda Společnosti Agathy Christie.

Nahrávám video

Nejprodávanější detektivkou a zároveň také čtenářsky nejoblíbenější je kniha Deset malých černoušků, kterou spisovatelka napsala v roce 1939. Románu se na celém světě prodalo přes 100 milionů výtisků.

Dáma britského impéria

Narodila se v typické viktoriánské rodině 15. září 1890 jako Agatha May Clarissa Millerová. Dnes tak proslavené příjmení obdržela po svatbě se stíhacím pilotem Archibaldem Christiem těsně před začátkem první světové války. Během ní pracovala jako dobrovolná sestra a lékárnice.

V roce 1919 se jim narodila dcera Rosalinda. Svou první knihu publikovala v roce 1920, nazvala ji Záhada na zámku Styles a vystupoval v ní i pozdější slavný hrdina, ješitný a pedantský mužíček s knírem, belgický detektiv Hercule Poirot. V některých románech zase případy vyřeší stará dáma se skvělou intuicí slečna Jane Marplová.

Ve svých detektivkách Agatha bohatě zužitkovala zkušenosti z lékárny. Postavy jejích románů tak často umíraly otravami jedů, jako jsou arzen, morfium, chlor nebo cyankáli.

Na regálech všude kolem mě stály jedy. A tak je snad celkem přirozené, že jsem sáhla po vraždě jedem.
Agatha Christie

Když její manželství po 14 letech dospělo ke konci, koupila si lístek do Orient Expresu a rozjela se na Blízký východ. Na cestách potkala svého druhého muže, o 15 let mladšího archeologa Maxe Mallowana. Příkladnou pevnost tohoto svazku sama komentovala slovy: „Mít za manžela archeologa má jednu obrovskou výhodu. Čím jste starší, tím jste pro něj zajímavější.“ Po druhé světové válce žili střídavě v Anglii a v Orientu.

V 50. letech též vznikly její slavné hry Past na myši a Svědek obžaloby. V roce 1971 ocenila Alžběta II. dílo královny detektivek titulem „Dáma britského impéria“. Spisovatelka zemřela 12. ledna 1976 ve věku 85 let.

Poirot bez Christie

Případy detektiva Poirota však se spisovatelčinou smrtí neskončily nadobro. Potomci dali souhlas k pokračování britské spisovatelce Sophii Hannahové. Román Vraždy s monogramem vyšel jako nový titul s Poirotem v roce 2014, v současnosti Hannahová dopisuje další knihu, která se jmenuje Closed casket (Uzavřená rakev) a vyjde v září 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 1 hhodinou

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 17 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 18 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...