Krabate! Čarodějův učeň přichází do Národního divadla

Praha – Novou premiérou baletu Národního divadla je Čarodějův učeň. Příběh vypráví známou lužickosrbskou legendu o chlapci Krabatovi, jenž se začne učit černé magii. Inscenace vznikla v režijním tandemu SKUTR, který tvoří Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Choreografii baletu připravil Jan Kodet. Premiéra Čarodějova učně se koná dnes večer v historické budově Národního divadla.

Tvůrci o představení mluví jako o tanečním hororu. Přinášejí na scénu starou legendu z přelomu 17. a 18. století, která pojednává o chlapci, který se na prahu dospělosti přiblížil černé magii a je jí fascinován, dokud nepozná, že ho může i zahubit. Krabat zůstává dodnes jednou z nejoblíbenějších bytostí lužicko-srbského folklóru.

Inscenace v Národním divadle je určena nejen rodinám s dětmi a dospělým, ale hlavně dospívající mládeži. „Půjde o temný taneční příběh, který bude plný fyzických a dynamických choreografií Jana Kodeta. Scéna Jakuba Kopeckého se inspirovala kromě jiného opuštěnými industriálními budovami Libereckého kraje, které postupně pohlcuje příroda,“ říká před premiérou Lukáš Trpišovský.

Čarodějův učeň vždy patřil mezi děsivější z pohádek. Nahánět hrůzu má i jeho taneční verze. „Trošku toho strašení tam bude,“ připouští Martin Kukučka. Baletní převedení příběhu má však svá úskalí. „Knížka i film jsou hodně epické a přenášet epiku na divadlo je problém, zvláště v tanci,“ říká Trpišovský. Krabata tančí Viktor Konvalinka nebo Ondřej Vinklát a postavu Mistra ztvární Alexander Katsapov, respektive Petr Zuska.

Příběh čarodějova učně Krabata je v Česku známý zejména z animovaného filmu Karla Zemana ze sedmdesátých let na motivy knihy Otfrieda Preusslera. Jeden z nejslavnějších německých autorů dětských knih, například i Malé čarodejnice, před několika dny ve věku osmdesáti devíti let zemřel.

Stavovské divadlo již 22. ledna uvedlo premiéru představení Petr Pan, kterou připravil soubor pražské taneční konzervatoře. Příběh chlapce, který nechtěl dospět, a malé holčičky Wendy, která se bojí usnout, vypráví o jejich společné dobrodružné cestě do kouzelné Země Nezemě a Říše snů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 8 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...