Kotěrův rodinný dům dodnes uchvacuje

Praha – Dnešním dnem se otevírá výstava Jan Kotěra: Rodinný dům, která se pořádá v rámci Kotěrova roku, který agentura Foibos vyhlásila dne 31.3. 2011 k příležitosti 140. výročí narození tohoto zakladatele české moderní architektury. V jednom z jeho významných raných děl, v pražské Trmalově vile, se představuje 13 příkladů rodinných domů od Herbenovy vily v Hostišově z let 1901 – 1902 až po pozdní Štencovu vilu ve Všenorech z roku 1922.

Expozice sleduje postupný architektův vývoj od ovlivnění anglickým rodinným domem a lidovými prvky přes Kotěrův tzv. přísný styl až ke klasičtějším formám, které představuje například vila Mandelíků v Ratboři. „Dalo by se říci, že se jedná o takový odrazový můstek, protože my nechceme zůstat jen u této výstavy, ale našim záměrem je výběr rozšířit a dále předvést i v Hradci Králové,“ upozornila kurátorka výstavy Kristýna Jirátová.

Ke stěžejní části Kotěrova celoživotního díla, kterým vilová tvorba nepochybně byla, nerozlučně patří i jeho pojetí interiéru. „Nábytek i další bytové doplňky provázejí celý Kotěrův vývoj v oblasti architektury. Proto výstava představuje i tři příklady nábytkové tvorby Jana Kotěry, zapůjčené z Uměleckoprůmyslového musea v Praze,“ upozornila dále kurátorka.

K vidění je Kotěrova židle z nábytkového souboru pro rodinu historika umění Antonína Matějčka z roku 1903, dále šestihranný stoleček z orientálního salonu pro mecenáše a milovníka umění JUDr. Ferdinanda Tondera z roku 1902 a křeslo z jídelny pro nakladatele Jana Laichtera z roku 1907-1908.

„Jan Kotěra přišel na přelomu století opravdu s novým pohledem na architekturu rodinného bydlení. Tím, že studoval ve Vídni, začlenil tuto architekturu do evropského kontextu. V jeho vilách už nezáleželo pouze na vnější slupce, ale důležitý byl i vnitřní prostor, v čemž mu byla inspirací především anglická architektura,“ doplnila Jirátová.

Trmalova vila - interiér
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 8 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 12 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
před 17 hhodinami

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...