Z některých míst dříve určených k modlitbám se stávají koncertní sály, galerie nebo společenská centra. Římskokatolická církev totiž málo využívané kostely postupně předává do správy obcím nebo soukromníkům. Většinou je ale neodsvětí, takže jim náboženská hodnota zůstává.
Kostely přebývají, místo církvi slouží kultuře. Jít do nich na zmrzlinu ale nestojí za hřích
Kostelů je moc, stávají se galeriemi nebo koncertními sály (zdroj: ČT24)
Majetek pražské arcidiecéze zahrnuje přes tisíc kostelů. Důvod, proč pro původní svatostánky hledá jiné využití, je jednoduchý. „Například v rakovnickém vikariátu máme čtyři farnosti a šedesát kostelů. Ale kdybychom si nechali deset kostelů, bude nám to bohatě stačit,“ vysvětluje generální vikář z Arcibiskupství pražského Jan Balík.
Kostely proto postupně přechází do správy jiných subjektů, nejčastěji obcí. „Snahou je, aby se inventář zachoval církvi,“ podotýká kněz Martin Sklenář z římskokatolické farnosti Český Brod. Jsou ale výjimky, na Českobrodsku se taková najde v Rostoklatech.
„Většina inventáře zůstala v kostele a je v majetku obce, ale sošky a podobné věci, které se nestačily ukrást v devadesátých letech, jsou v depozitáři arcibiskupství,“ upozorňuje Sklenář. Obec by nicméně ráda část vybavení do kostela vrátila, v současné době jedná s arcidiecézí o zapůjčení reliéfu Panny Marie Klatovské.
Místo mše koncert nebo výstava
Využití sakrálních prostor je různé. Ve zmíněných Rostoklatech mohou lidé uzavřít sňatek, pořádají se tu ale i kulturní akce. V Mladé Boleslavi se nejstarší renesanční pseudobazilika mimo Itálii stala galerií. A výstavní prostor je i z kostela Zvěstování Panně Marii v Litoměřicích.
Bývalý barokní chrám sv. Máří Magdaleny na Malé Straně v Praze sloužil jako poštovní úřad nebo vojenský špitál, v současnosti tu sídlí České muzeum hudby. Z dalšího pražského svatostánku, kostela sv. Anny, se stalo „duchovní centrum“ Pražská křižovatka. Hostí firemní akce, divadelní představení nebo benefiční koncerty.
Bývalý jezuitský kostel Zvěstování Panně Marii využívá Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
Kostel sv. Šimona a Judy využívá Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK jako koncertní síň. Navazuje na dobrou tradici, v minulosti totiž na tamní varhany hrál třeba Mozart nebo Haydn.
Do kostela cvičit a na zmrzlinu? To ne
Od kulturního využití se odklonil soukromý majitel odsvěceného kostela svatého Michaela archanděla u Staroměstského náměstí. Přeměnil ho v hudební klub, v současnosti je ale mimo provoz.
Nevyužívané kostely se tak můžou stát kdečím, ale podle generálního vikáře Jana Balíka nejspíš ne čímkoli. „Myslím, že většina lidí v naší republice, i když se nehlásí k žádné církvi, by nerada viděla, aby se jejich kostelíček stal třeba obchodním centrem,“ domnívá se.
Přebudování pražského kostela na noční klub kritizoval před pár lety ostatně i Vatikán. Konkrétní stavbu nejmenoval, ale pravděpodobně byla řeč o zmíněném kostele sv. Michaela archanděla. Církevní představitelé se kvůli nedůstojným přeměnám původně sakrálních míst rozhodli vydat i směrnici, jíž by se farnost při předávání správy nad svým majetkem měla řídit. V úvahu podle Vatikánu nepřichází, aby lidé do někdejšího kostela chodili na diskotéku, do tělocvičny nebo na zmrzlinu.