Kopec odtržený od krajiny. V Pardubicích vystavují Karla Malicha

Pardubice - Východočeská galerie připravila na pardubickém zámku výstavu Karel Malich - Kamenecký kopec mého mládí. Soubor téměř šedesáti děl sleduje tvorbu výjimečného českého umělce od grafických počátků přes známé prostorové objekty z drátů až po magické pastely vznikající průběžně v minulých 25 letech. Expozice byla připravena k letošním devadesátým narozeninám legendy poválečného umění.

Raná tvorba spojená s rodnými Holicemi a blízkým Kameneckým kopecem zachycuje cestu od realistického způsobu ztvárnění k abstrakci. Tím se výstava odlišuje od autorovy rozsáhlé retrospektivy uspořádané loni v Jízdárně Pražského hradu (recenze zde).

„Nad naší zahradou, pod těma kopcema vede trať. Byly tam holý koleje, který se v létě rozpálily, a nad nimi se chvělo světlo. Kopec odtržený od krajiny,“ vypráví Malich v rozhovoru s básníkem Miloslavem Topinkou. Pohled na Kamenecký kopec patří mezi základní zkušenosti Malichova uměleckého vidění světa. „Tam poprvé spatřoval jevy, které zobrazuje na svých obrazech, které svědčí o tom, že patří pravděpodobně k lidem s nejvyšším možným stupněm citlivosti,“ uvažuje galerista Zdeněk Sklenář.

Pozorování konkrétní krajiny

Nejstaršími exponáty ve sbírce galerie v Pardubicích jsou grafické listy. Pro mnoho obdivovatelů Malichovy tvorby budou překvapením, protože doposud nebyly zařazeny do velkých retrospektivních výstav a monografií. Vznikly v době studií na grafické speciálce Vladimíra Silovského na Akademii výtvarných umění. Pozoruhodné jsou i tempery, které maloval v plenéru v bezprostředním okolí Holic na konci padesátých let.

„Malby charakterizuje odvaha pracovat s jasnou, čistou, zářivou barvou. Jsou dokladem abstrakce, zjednodušování tvarů a objemů na základě pozorování konkrétní krajiny,“ uvedla autorka výstavy Hana Řeháková. Později Malich přešel od konkrétního zobrazování krajiny k abstraktnímu projevu, jeho hlavním tématem se stal univerzální vztah člověka a vesmíru. I proto jsou jeho díla přijímána v českém prostředí i v zahraničí a jsou srozumitelná lidem různých kultur i společenských vrstev. Výstava trvá do 21. dubna.

Karel Malich se narodil 18. října 1924 v Holicích na Pardubicku. Studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy například pod vedením Cyrila Boudy. Zabýval se krajinomalbou, sochařstvím, prací s plexisklem, prací s dráty a kresbou pastelem. Od roku 1958 je členem skupiny SČUG Hollar a od roku 1963 členem Skupiny Křižovatka. V roce 2007 získal za výtvarné umění a architekturu Cenu ministerstva kultury.

Podívejte se na stránky galerie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 14 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 14 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...