Horace McCoy v polovině třicátých let napsal příběh o tom, že „Koně se také střílejí“. Odehrává se během vyčerpávajícího tanečního maratonu. Americkému spisovateli posloužil jako model společnosti, ve které honba za úspěchem prověřuje lidské charaktery. Novelou reagoval na tehdejší hospodářskou krizi ve Spojených státech, podobenství je platné ale i v současné době, nepochybují inscenátoři adaptace v Městském divadle Zlín.
Koně se také střílejí ve Zlíně. Slavná novela přináší otázky do současné krize
2 minuty
Ve Zlíně uvádí inscenaci Koně se také střílejí
Taneční maraton byl příležitostí, jak si za hospodářské krize vydělat. „O kvalitu tance až úplně nejde. Jde o to, který pár vydrží nejdéle na nohou. Tančí několik dní v kuse, bez spánku. Je to také obrázek toho, co všechno dokáže člověk pro peníze nebo pro slávu udělat,“ podotýká herec Gustav Řezníček. O peníze a o život s ním v inscenaci tančí Marta Bačíková.
Zoufalí tanečníci byli často kvůli iluzorní představě lepšího života ochotni obětovat vše, krutost beznaděje, která je hnala, zvyšovala atraktivitu soutěže pro diváky. „To jsou římské hry, soumrak říše, pád civilizace. Tehdy krize pomohla na svět druhé světové válce,“ připomíná režisér Jakub Nvota.
Jedno jaká krize
Atmosféru tanečního maratonu na divadelní diváky ještě více přenese pojízdný taneční parket či živá kapela. Právě zlínská scéna byla před pětačtyřiceti lety prvním tuzemským divadlem, které McCoyovu novelu převedlo na jeviště.
Tehdy v komorní verzi, aktuální nastudování naopak oproti knize rozehrává do samostatných příběhů i vedlejší postavy. Původní příběh ale podle slov režiséra zůstal zachován.
Koně se také střílejí (Městské divadlo Zlín)
Nvota vnímá McCoyovu novelu jako pohled na lidi uprostřed krize. „A je jedno jaké,“ míní. „Tím trošku staví most do přítomnosti, která před nás staví otázky, jak nás vždycky nějaký zlom mění,“ dodal. Vydechnout tak příběh nedá ani hrdinům, ani divákům.
Novelu Koně se také střílejí proslavilo i zdařilé filmové zpracování. O zfilmování uvažoval například Charlie Chaplin, na stříbrné plátno krutý příběh ale nakonec převedl až Sydney Pollack v roce 1969. Hlavní role svěřil Jane Fondové a Michaelu Sarrazinovi.
