Batman zamířil do Prahy, aby se tu za komunistické éry postavil zlu. Maskovaný hrdina se totiž poprvé dostal do rukou českých autorů. Komiksová povídka Štěpána Kopřivy a Michala Suchánka vyšla v knize Batman – Svět, do níž se zapojili tvůrci ze čtrnácti zemí.
Komiksový Batman v Praze bojuje proti „bolševickému čarodějovi“
2 minuty
Čeští autoři vytvořili komiksový příběh o Batmanovi
V příbězích má Batman za úkol vyrazit do světa, aby se střetl se zlem v domovských zemích autorů, a nesejde na tom, jestli v přítomnosti nebo minulosti. „V první řadě to byla určitě fantastická příležitost, zkusit si nakreslit tuto legendární postavu a pracovat s ní. Snažil jsem se to pojmout vlastním stylem,“ poznamenává kreslíř Michal Suchánek.
Inspirace skutečností
Spolu se scenáristou Štěpánem Kopřivou vyslali Batmana do normalizační Prahy po stopách nebezpečného telepata. Jako inspirace posloužil i tehdejší skutečný ministr školství František Kahuda, který mimo jiné prosazoval výzkum telepatie nebo proutkaření, mentálních schopností, které by Východ mohl využít ve studené válce proti Západu. Proto se mu říkalo „bolševický čaroděj“.
„Komunisté, kteří se snaží vyvinout psychokinetické zbraně, nám přišli jako důstojný soupeř pro Batmana,“ říká Kopřiva. „Inspirace skutečnými reáliemi tam je, ale na rozdíl od našeho příběhu to v realitě samozřejmě nefungovalo.“
V každé zemi jiná obálka
Komiksová kniha Batman – Svět
V příbězích od ostatních autorů Batman navštíví také pařížský Louvre, projede se moskevským metrem, zasáhne v jihokorejském Soulu a čeká ho i dobrodružný výlet do Alp. V každé ze zapojených zemí vyšla povídková antologie se speciální obálkou. Na té české Batman stojí na Karlově mostě.
„Můj úplně první návrh zobrazoval Batmana kdesi na Jižním Městě, dramaticky nasvíceného červeným světlem a s pohledem na typickou socialistickou architekturu, nicméně nám bylo řečeno ze strany nakladatelství DC Comics, jestli bychom nemohli zpracovat ikoničtější záběr, který by znali i cizinci,“ upřesňuje Suchánek.
Jednička mezi superhrdiny
V komiksu se Batman poprvé objevil v roce 1939 a brzy se zařadil k nejpopulárnějším americkým superhrdinům. „Byl to Batman – obsesivní Batman, ten ultimátní nerd –, kdo přiměl miliardy normálů přijmout kulturu, kterou do té doby znevažovali a odmítali. Komiksy, seriály a filmy s Batmanem dodnes slouží jako vstupní brána do nerdovského života,“ upozorňuje například americký kulturní kritik Glen Weldon v knize Temný rytíř. Popsal v ní vznik, vzestup i význam netopýřího muže. Nedávno vyšel i český překlad.
„Batman je natolik univerzální postava, že si v ní každý může najít, co mu vyhovuje, tu fasetu, která je pro něj nejpodstatnější,“ domnívá se Štěpán Kopřiva. „A pro mě je to asi individuální hledání spravedlnosti,“ prozradil.
Podle Petra Litoše, ředitele nakladatelství Crew, které českou verzi knihy Batman – Svět vydalo, se příběhy o tomto hrdinovi stále dobře prodávají. „Mezi superhrdinskými komiksy je jednička,“ říká dokonce. Míní, že na Batmanově úspěchu se podepsalo to, že není žádný silák. Chybí mu nadpřirozené schopnosti, hrdinou se stal díky tréninku, zarputilosti a technologiím, čímž je čtenáři bližší.
