Komentář: Na letošních Českých lvech zvítězil uspokojivý kompromis

Na výsledky letošního Českého lva se lze dívat jako na vítězství Davida nad Goliášem. Historické drama Toman s velkým dějinotvorným námětem získalo třináct nominací a tím se postavilo do pozice očekávaného vítěze. Sošky mu nakonec vyfoukly jiné snímky.

Filmem roku se stal mnohem nenápadnější titul než Toman, totiž road movie Všechno bude. Mezi kritiky se zároveň vynořily pochybnosti nad tím, zda neměl Goliáše Tomana porazit raději jiný z Davidů české kinematografie loňského roku – kupříkladu ambiciózní body horor Domestik, vkusné historické drama Jan Palach nebo artový dokument Nic jako dřív.

Z dlouhodobého pohledu na díla, která na Lvech vyhrávají, se ovšem v sobotu v pražském Rudolfinu velké překvapení nekonalo. V kategorii Nejlepší film se víceméně pravidelně střídají výpravné projekty z nedávné národní historie (Masaryk, Hořící keř, Pouta), komorní dramata či dramedie se sociálním přesahem (Bába z ledu, Kobry a užovky, Poupata) a sem tam se poštěstí okrajovému artovému projektu (Cesta ven).

Všechno bude Olma Omerzua spadá spíš do kategorie dramedií (tedy komediálních dramat – pozn. red.), ale trochu se přimyká i k artu. Omerzu obecně patří do skupiny mladších režisérů, kteří se orientují spíše na mezinárodní publikum milovníků filmového umění soustředěné kolem prestižních festivalů jako Cannes, Berlinale nebo i Karlovy Vary. Jejich snímky bývají úspěšné už tím, že se na takové festivaly vůbec dostanou, jako se to povedlo Omerzovi s Rodinným filmem, duu Kazda & Weinreb s Já, Olga Hepnarová nebo Václavu Kadrnkovi s Křižáčkem, který loni zvítězil v Karlových Varech.

České lvy tato díla víceméně ignorují; přednost dlouhodobě dávají filmům, které mají důležité téma, ale zároveň jsou divácky vstřícné a v podstatě mainstreamové. To, že Akademie letos ignorovala Domestika Adama Sedláka, by nás proto nemělo překvapovat.

Podobně se to má s dokumenty. Český lev se drží představy, která by se dala shrnout slovy „dokumentární film není film“; dokumenty mají svou vlastní kategorii, ale nikdy se nestane, že by z ní vystoupily. Kameramani, střihači a zvukaři pracující na dokumentech se předem mohou rozloučit s tím, že by mohli získat od akademie profesní ocenění v příslušných kategoriích. A to přesto, že žádný jiný letošní český snímek tak rafinovaně a působivě nepracoval s kamerou jako dokument Nic jako dřív.

Nic jako dřív (2017, režie: Lukáš Kokeš, Klára Tasovská)
Zdroj: AČFK

Letošní vítězství Olma Omerzua nutně neznamená, že by se na tomhle postoji něco změnilo. Na rozdíl od Rodinného filmu je Všechno bude mnohem méně artový projekt. Omerzu se tu přiblížil klasickým žánrovým dramatům o dospívání. Příběh dvojice kluků, kteří v ukradeném autě cestují po republice, až po různých peripetiích jeden z nich padne do rukou policie, má charismatické dětské protagonisty, dramatické situace, nadhled i snové fantazijní scény. Zároveň se tváří jako artová umělecká výpověď – nemá silný katarzní konec a zatěžuje časoprostor děje symboly (mouchy na policejní stanici).

Ve finále kvůli tomu působí poněkud rozháraně – jako film, který chce zabít dvě mouchy jednou ranou, ale obě mu na poslední chvíli uletí. Není to špatný snímek, nicméně vyznívá jako kompromis mainstreamu a artu, který nakonec neprospívá ani jedné straně. Možná právě proto byl nejpřijatelnější pro porotu Českého lva. Není to žádné snobské umčo ani podbízivá divácká podívaná, ale zároveň, v uměřené míře, tak trochu obojí.

Celý komentář Antonína Tesaře k cenám Český lev za rok 2018 si můžete přečíst na kulturním speciálu ČT ArtZóna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 8 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 10 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 11 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...