Celý život stála se svojí tvorbou ve stínu manžela – básníka a výtvarníka Jiřího Koláře. Běla Kolářová byla ale sama významnou experimentátorkou české fotografie. Její kresby světlem a práci s umělými negativy nyní připomíná výstava v pražské Galerii Josefa Sudka pod názvem Experimenty.
Kolář mi žádný rady nedával. Běla Kolářová experimentuje
Experimenty Běly Kolářové na výstavě (zdroj: ČT24)
S Jiřím Kolářem se potkali poprvé během druhé světové války. On byl básník a umělec, ona původně pracovnice v knihkupectví. Vzali se v roce 1949. A už v polovině padesátých let se i Běla Kolářová začala věnovat umění. Fotila pražské periferie a dětské hry.
Celý svět je ofotografován
„Kolář to tak detailně neprohlížel. Zajímalo ho to, podíval se na to a říkal: Dobrý, dělej dál. On mi žádný rady nedával,“ vzpomínala v televizním cyklu Ještě jsem tady.
V roce 1961 si přečetla v časopise větu, že „celý svět je ofotografován“. Proto upustila od klasické fotografie a začala si vytvářet vlastní umělé negativy. Na skleněnou desku nebo celofán natřené parafinem otiskovala drobné předměty. „Vytvářela skladby z nejrůznějších drobků, papírků, útržků novin anebo věcí, které se vztahovaly přímo k její intimitě, například vlasů. A tyto fotografie kopírovala na fotografický papír,“ popisuje kurátor výstavy Jan Mlčoch.
Ještě jsem tady: Běla Kolářová (zdroj: ČT24)
Klíčovou roli v dílech Běly Kolářové začalo později hrát světlo. Pohyblivým nebo odrážejícím se světlem skrz tabulové sklo vykreslovala fantaskní obrazy skládající se z kruhů a sítí, tzv. luminogramy.
Pozdě, ale přece
První samostatnou výstavu měla v roce 1966 v Galerii na Karlově náměstí. S nástupem normalizace ale nesměla ona ani její manžel vystavovat. Později podepsal Kolář Chartu 77, a když vycestovali o dva roky později na studijní cestu do Paříže, nebylo jim už umožněno se do Československa vrátit.
Zpátky do Prahy se natrvalo přestěhovali až na konci devadesátých let. Tehdy teprve se také Kolářové tvorba dočkala zasloužené pozornosti. V roce 2007 se jako jedna z mála českých autorů zúčastnila prestižní mezinárodní přehlídky Documenta v německém Kasselu. Už bez Jiřího Koláře, který zemřel v roce 2002, Běla Kolářová o osm let později.
Jiří Kolář a Běla Kolářová (1993)
Galerie Josefa Sudka její experimenty vystavuje do 10. června. Koncem května pak začne i výstava Jiřího Koláře v Paláci Kinských. Národní galerie připomene jeho výtvarné dílo v propojení s tím básnickým.