Kolář mi žádný rady nedával. Běla Kolářová experimentuje

Nahrávám video

Celý život stála se svojí tvorbou ve stínu manžela – básníka a výtvarníka Jiřího Koláře. Běla Kolářová byla ale sama významnou experimentátorkou české fotografie. Její kresby světlem a práci s umělými negativy nyní připomíná výstava v pražské Galerii Josefa Sudka pod názvem Experimenty.

S Jiřím Kolářem se potkali poprvé během druhé světové války. On byl básník a umělec, ona původně pracovnice v knihkupectví. Vzali se v roce 1949. A už v polovině padesátých let se i Běla Kolářová začala věnovat umění. Fotila pražské periferie a dětské hry.

Celý svět je ofotografován

„Kolář to tak detailně neprohlížel. Zajímalo ho to, podíval se na to a říkal: Dobrý, dělej dál. On mi žádný rady nedával,“ vzpomínala v televizním cyklu Ještě jsem tady. 

V roce 1961 si přečetla v časopise větu, že „celý svět je ofotografován“. Proto upustila od klasické fotografie a začala si vytvářet vlastní umělé negativy. Na skleněnou desku nebo celofán natřené parafinem otiskovala drobné předměty. „Vytvářela skladby z nejrůznějších drobků, papírků, útržků novin anebo věcí, které se vztahovaly přímo k její intimitě, například vlasů. A tyto fotografie kopírovala na fotografický papír,“ popisuje kurátor výstavy Jan Mlčoch.

Nahrávám video

Klíčovou roli v dílech Běly Kolářové začalo později hrát světlo. Pohyblivým nebo odrážejícím se světlem skrz tabulové sklo vykreslovala fantaskní obrazy skládající se z kruhů a sítí, tzv. luminogramy.

Pozdě, ale přece

První samostatnou výstavu měla v roce 1966 v Galerii na Karlově náměstí. S nástupem normalizace ale nesměla ona ani její manžel vystavovat. Později podepsal Kolář Chartu 77, a když vycestovali o dva roky později na studijní cestu do Paříže, nebylo jim už umožněno se do Československa vrátit.

Zpátky do Prahy se natrvalo přestěhovali až na konci devadesátých let. Tehdy teprve se také Kolářové tvorba dočkala zasloužené pozornosti. V roce 2007 se jako jedna z mála českých autorů zúčastnila prestižní mezinárodní přehlídky Documenta v německém Kasselu. Už bez Jiřího Koláře, který zemřel v roce 2002, Běla Kolářová o osm let později.

Jiří Kolář a Běla Kolářová (1993)
Zdroj: ČTK/Karel Kestner

Galerie Josefa Sudka její experimenty vystavuje do 10. června. Koncem května pak začne i výstava Jiřího Koláře v Paláci Kinských. Národní galerie připomene jeho výtvarné dílo v propojení s tím básnickým. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
před 8 hhodinami

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
před 10 hhodinami

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
před 12 hhodinami

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Fjord, Velrybí pád či Street Fighter

S hlavní cenou z festivalu v Cannes míří do českých kin morální drama Fjord o norsko-rumunské rodině, která je vystavená obvinění z domácího násilí a sledovanému soudnímu procesu. Toxický vztah řeší i česko-slovenská Divočina s Klárou Issovou a Jurajem Lojem v rolích manželů. Ve slovenském snímku Láska postrádá hlavní hrdinka, lékařka, tento blízký cit od své matky i dcery, ale pak je svědkem milujícího vztahu svého nevyléčitelného pacienta. Velrybí pád nabízí bizarní, ale seriózně a vědecky přesně pojatou zápletku, kdy muže hledajícího ostatky svého otce spolkne vorvaň. Akční Street Fighter vychází ze stejnojmenné populární série videoher. A thriller Minotaur sleduje ruského podnikatele, který se po začátku invaze na Ukrajinu dostává pod tlak v byznysu i manželství.
před 14 hhodinami

Klempíř odmítl kritiku změn u dotací ze strany profesních asociací

Několik profesních organizací v kultuře kritizovalo změny podmínek dotačních řízení ministerstva kultury. Poukázaly na několik nových ustanovení, která v nich vyvolávají obavy o svobodu tvorby. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) odmítl, že cílem úprav je cenzura či omezování svobody umělecké tvorby. Asociacím vadí i očekávané personální změny v dotačních komisích ministerstva kultury, plyne z jejich vyjádření. Klempíře za údajné zavádění cenzury kritizovali také Piráti.
14. 10. 2026‌‌

Kvíz: Medvídkovi Pú je sto. Co si o něm pamatujete?

Přesně před stoletím, 14. října 1926, vydal britský spisovatel A. A. Milne první knížku o Medvídkovi Pú, inspirován hračkami svého syna. Za dva roky následovalo pokračování. Že hlavní hrdina si rád dá „něco menšího“, nejlépe med, je všeobecně známo. Ale co si ještě pamatujete z příběhů Púa, Kryštůfka Robina a dalších přátel ze Stokorcového lesa? Ověřte si v kvízu, jak pozorný jste byli čtenář nebo divák animovaných adaptací.
14. 10. 2026‌‌

Ministerstvo kultury přehodnocuje podmínky spolupráce s kulturními subjekty

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.