Kohout o svém životě s Hitlerem, Stalinem a Havlem německy

Berlín - Českému dramatikovi a spisovateli Pavlu Kohoutovi vychází v těchto dnech v německy mluvících zemích překlad jeho memoárů To byl můj život?? pod názvem Mein tolles Leben mit Hitler, Stalin und Havel (Můj skvělý život s Hitlerem, Stalinem a Havlem). Tyto tři historické osobnosti do titulu prý zvolil záměrně, neboť významně ovlivnily jeho život.

„Hitler mi slíbil tisíciletou říši. Toho jsem přežil. Stalin mně slíbil věčné časy se Sovětským svazem. Toho jsem přežil. No a s Havlem žiju do dneška. To jsou tři etapy mého života,“ řekl dvaaosmdesátiletý literát při prezentaci knihy na českém velvyslanectví v Berlíně. Po dvou autobiografických románech je to podle něj tentokrát skutečná autobiografie.

Knize To byl můj život? se věnuje i pořad ČT Čtenářský deník.

V češtině vyšla před třemi roky ve dvou dílech. Pro německého čtenáře ji zeštíhlil do jednoho svazku a značně upravil její obsah. „Především jsem vyškrtl všechny ukázky ze svých prací. Neměl jsem dojem, že bych měl zatěžovat německého čtenáře literaturou,“ vysvětlil autor více než deseti románů a několika desítek her. „Pak je tam samozřejmě akcentováno to, co může zajímat německy mluvící a čtoucí publikum. Věci, které jsou typicky české a nemají žádný kontext, jsem vynechal,“ dodal.

Ač se jedná o memoáry, vypráví Kohout svůj bohatý životní příběh ve třetí osobě. „Můžu si tak ze sebe dělat legraci, můžu se líp kritizovat. Získávám tím při psaní odstup,“ zdůvodnil tento netradiční přístup k vlastním vzpomínkám.

A nejen díky svému věku má Kohout na co vzpomínat. V uměleckém i soukromém životě prošel vývojem od nadšeného poválečného obdivovatele stalinského systému přes stoupence reformního komunismu v 60. letech až k disentu v 70. letech. Patřil také k hlavním iniciátorům a signatářům Charty 77.

Ta podle něj vznikla z únavy. „Byli jsme unavení z toho neustálého psaní petic a rezolucí. Řekl jsem tenkrát, musíme udělat petici všech petic,“ popsal svůj pohled na vznik klíčového dokumentu československého protikomunistického hnutí.

V roli demokrata, do níž dospěl v 70. letech, chce prý Kohout už zůstat. „Nemyslím, že bych z demokracie odešel. Leda že by demokracie přestala existovat, což je vždycky to nebezpečí,“ uzavřel údajně nejhranější český dramatik v Česku i v zahraničí, který od roku 1979, kdy mu komunistický režim nedovolil vrátit se do vlasti, žije v Rakousku.

  • Přebal knihy To byl můj život? - díl druhý zdroj: Pistorius http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1988/198785.jpg
  • Oslava Kohoutových osmdesátnin v divadle Husa na provázku v roce 2008 zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/542/54150.jpg
  • Spisovatel s přáteli na konci 70. let minulého století zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/542/54147.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 11 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
včera v 17:09

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
včera v 13:00

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...