Kmeny 0 zapouštějí kořeny subkultur v dobách normalizace

Praha – Kniha o českých subkulturách Kmeny z nakladatelství Bigg Boss sice chystá dotisk, do té doby se ti, na které se zatím nedostalo, mohou zabavit jejím pokračovatelem Kmeny 0. Jedná se vlastně spíš o předchůdce původní publikace, protože tyto Kmeny mapují hlavně léta od roku 1969 do revoluce v listopadu 1989. Jak si v minulém století žili trampové, máničky, kulturisté nebo představitelé undergroundu?

„Po formální stránce doznala kniha hlavní změny v případě obrazového materiálu. Oproti prvnímu dílu jsme se museli vzdát spojovacího a zastřešujícího prvku v podobě snímků od jednoho jediného fotografa, ale místo toho jsme vstoupili do světa formy neméně silné. Tou je fotografická historická koláž využívající krásy domácích archivů, stejně tak sofistikovaných obrazů etablovaných autorů. V knize se tak potkává vysoké s nízkým a hrubost s jemností,“ uvedl hlavní autor projektu, rapper Vladimir 518.

Autoři předesílají, že pokračování Kmenů nevyšlo kvůli úspěchu prvního dílu, ale spíš díky samotnému nadšení pro věc. Jejich záměrem prý není vyždímat českou subkulturu až do poslední kapky, ale zkrátka věc prozkoumat důkladně.

Přestože o to režim nestál, dařil se mimo jeho přímý dohled desítkám subkultur, jejichž vzpouru proti režimu publikace oslavuje. Nešlo přitom jen o máničky a disent. Kmenová společenství vytvářeli také pankáči, metalisti, homosexuálové, nudisté i performaři. Ačkoliv se to nezdá, specifickou subkulturou byla také kulturistika, na kterou se režim díval částečně skrz prsty.

„Pro mě to byl emočně nesmírně zajímavý projekt, listovat krabicemi fotek, kde jsou ti rebelové v různých výkřicích, bylo to bolestivě romantické,“ prozradil Vladimir 518. Autor projektu zná subkultury za normalizace dost důvěrně, sám si totiž prošel několika z nich. A ani dnes nemá jedinou roli - je rapperem, vydavatelem a vizuálním umělcem zároveň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...