Výtvarnice Klára Sedlo si na výstavě Fogbow v pražské Galerii kritiků pokládá otázku, jak by její život vypadal bez obsedantně kompulzivní poruchy, která ji provází už od dětství. Odpověď hledá prostřednictvím svého alter ega – věštkyně Jessicy Fogbow.
Klára Sedlo připravila výstavu pro své alter ego, které netrpí obsedantně kompulzivní poruchou
Klára Sedlo se pohybuje na pomezí pop-surrealismu a symbolismu. Ve své tvorbě se zaměřuje především na psychologii a práci s podvědomím. Přeje si, aby divák jejích děl zapomněl na logiku a nechal se oslovit imaginací. Záleží jí totiž na pocitech, které její obrazy vyvolají.
„Obrazy jsou produkovány mým podvědomím. Přicházejí ke mně jako vize a často ani nevím, co znamenají. Prostě začnu malovat a pak mi to dochází. A podobně by měly být vnímané ze strany diváka,“ říká.
Na aktuální výstavě v Galerii kritiků se nechala „zastoupit“ svým alter egem. Věštkyně a senzibilka Jessica Fogbow, původně z Londýna, na rozdíl od výtvarnice netrpí úzkostmi a obsedantně kompulzivní poruchou.
„Pozorovala jsem, jak se ten příběh v mé hlavě odvíjel, a zjistila jsem, že ta osoba jsem já, ale nejsem to já. Postupně jsem se do toho úplně ponořila a začala jsem to rozvíjet a mapovat pomocí obrazů,“ přibližuje svou tvorbu Klára Sedlo.
Mapa mysli
Návštěvník na začátku výstavy dostane mapu, která ho provede jednotlivými úseky. Ztratit se je totiž jinak podle malířky velmi jednoduché – ne v Galerii kritiků, ale spíše ve vlastní mysli. Do ní se senzibilka Fogbow postupně dostává hlouběji a hlouběji. Kromě budoucnosti vidí i vnitřní démony a pocitům dává vizuální podobu. Za temnotou ale čeká smíření a klid – tak život vypadá bez úzkostných stavů.
„Je to určité poznání sebe sama. Ve chvíli, kdy člověk ví, jak by to vypadalo, kdyby neměl tu úzkostnou zátěž, je jednodušší se k tomu propracovat,“ dodává Klára Sedlo. Své stavy dokáže analyzovat právě díky výtvarnému umění.
Do výstavy Fogbow, kterou připravila ke třicetinám svého alter ega, se mohou návštěvníci ponořit do 14. května.