Klára Sedlo připravila výstavu pro své alter ego, které netrpí obsedantně kompulzivní poruchou

Nahrávám video
Klára Sedlo připravila výstavu pro své alter ego
Zdroj: ČT24

Výtvarnice Klára Sedlo si na výstavě Fogbow v pražské Galerii kritiků pokládá otázku, jak by její život vypadal bez obsedantně kompulzivní poruchy, která ji provází už od dětství. Odpověď hledá prostřednictvím svého alter ega – věštkyně Jessicy Fogbow.

Klára Sedlo se pohybuje na pomezí pop-surrealismu a symbolismu. Ve své tvorbě se zaměřuje především na psychologii a práci s podvědomím. Přeje si, aby divák jejích děl zapomněl na logiku a nechal se oslovit imaginací. Záleží jí totiž na pocitech, které její obrazy vyvolají.

„Obrazy jsou produkovány mým podvědomím. Přicházejí ke mně jako vize a často ani nevím, co znamenají. Prostě začnu malovat a pak mi to dochází. A podobně by měly být vnímané ze strany diváka,“ říká.

Na aktuální výstavě v Galerii kritiků se nechala „zastoupit“ svým alter egem. Věštkyně a senzibilka Jessica Fogbow, původně z Londýna, na rozdíl od výtvarnice netrpí úzkostmi a obsedantně kompulzivní poruchou.

„Pozorovala jsem, jak se ten příběh v mé hlavě odvíjel, a zjistila jsem, že ta osoba jsem já, ale nejsem to já. Postupně jsem se do toho úplně ponořila a začala jsem to rozvíjet a mapovat pomocí obrazů,“ přibližuje svou tvorbu Klára Sedlo.

Mapa mysli

Návštěvník na začátku výstavy dostane mapu, která ho provede jednotlivými úseky. Ztratit se je totiž jinak podle malířky velmi jednoduché – ne v Galerii kritiků, ale spíše ve vlastní mysli. Do ní se senzibilka Fogbow postupně dostává hlouběji a hlouběji. Kromě budoucnosti vidí i vnitřní démony a pocitům dává vizuální podobu. Za temnotou ale čeká smíření a klid – tak život vypadá bez úzkostných stavů.

„Je to určité poznání sebe sama. Ve chvíli, kdy člověk ví, jak by to vypadalo, kdyby neměl tu úzkostnou zátěž, je jednodušší se k tomu propracovat,“ dodává Klára Sedlo. Své stavy dokáže analyzovat právě díky výtvarnému umění.

Do výstavy Fogbow, kterou připravila ke třicetinám svého alter ega, se mohou návštěvníci ponořit do 14. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 6 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 10 hhodinami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
17. 3. 2026

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
17. 3. 2026

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
17. 3. 2026

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026
Načítání...