Kintera si posvítil na „most sebevrahů“

Praha - Nápis „Memento mori. Těm, kteří si v těchto místech vzali život“ připevnil výtvarník Krištof Kintera na lampu, jež se rozstvítila u jednoho z pilířů Nuselského mostu poprvé ve čtvrtek večer. Pokroucená skulptura nazvaná Z vlastního rozhodnutí (My Choice) ve tvaru pouliční lampy ale neosvětluje zem - svítí do míst, kde stovky sebevrahů prožívaly poslední okamžiky svého života. Na první rozsvícení se přišly podívat zhruba čtyři desítky lidí, mezi nimi i několik těch, kteří s instalací objektu připomínajícího sebevrahy nesouhlasí.

„Mám pocit, že v sobě má na první pohled čitelnou symboliku, nějakou spiritualitu,“ uvedl Kintera ke skulptuře, „Lampa, která se rozhodla z vlastního rozhodnutí, jako jediná na větě, předpokládám, nesvítit na ulici, ale směrem ke hvězdám.“

Objekt do smutně proslulého místa instaloval už před několika týdny. Svou minimalistickou sochou chce připomenout 350 lidí, kteří si skokem z Nuselského mostu vzali život. Po vybudování zábran už dva roky nikdo neskočil a on doufá, že už ani nikdo neskočí.

Nahrávám video

Starosta Jiří Paluska (ODS) přiznal, že nebylo jednoduché se v radě shodnout na instalaci tak provokativní sochy, ale teď je rád, že tu tento vztyčený prst na paměť sebevrahů je. Všichni ale stejného názoru nejsou.

„Instalování pomníku sebevrahům z Nuselského mostu, které je iniciativou radnice Prahy 2, jde proti civilizačnímu trendu odmítnutí sebevraždy, proto s tím nesouhlasím,“ namítá například člen zastupitelstva Prahy 2 za TOP 09 Zdeněk Lochmann. Jeden z přihlížejících odhalení mementa dokonce prohlásil, že by radní spíše „měli opravit schody“, protože „se šetří každá koruna a vyhazuje se za zbytečnosti“. 

Výtvarník a sochař Krištof Kintera je na české výtvarné scéně znám především díky svým neotřelým výtvarným projektům a multižánrovým instalacím. Často pracuje s elektronickými součástkami, s jejichž pomocí dokáže své umělecké objekty rozpohybovat nebo i „rozmluvit“. Touto schopností obdařil například igelitovou tašku s nákupem, která si hlubokým hlasem stěžovala na konzumní společnost. Rozruch vzbudil také vytvořením figury, která na výstavě tloukla hlavou do stěn. Kintera se podílel rovněž na vzniku proslulé Entropy, jejímž autorem byl kontroverzní umělec David Černý.

Sedmatřicetiletý výtvarník studoval na akademiích v Praze a Amsterodamu. Má za sebou řadu samostatných výstav nejen v Česku, ale i v Paříži, Krakově, Mnichově, Štrasburku a Lublani. V současné době učí na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, pracuje také jako kurátor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 13 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 14 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...