Praha - Malíř František Kupka ve své době mnoho uznání nesklidil. V současnosti Kupkovy obrazy trhají aukční rekordy a pyšní se jimi světové galerie, například pařížské Centre Pompidou či newyorské MoMA. Jeho obraz s názvem Tvar modré se bude 18. dubna v Praze dražit s rekordní vyvolávací cenou 45 milionů korun. Pokud se prodá, stane se celosvětově nejdražším dílem českého umění prodaným v aukci.
Kdysi vysmívaný Kupka je dnes tahákem aukcí
Začínal jako realista, později se ale propracoval k abstrakci a stal se jedním ze zakladatelů moderního umění. Do širšího povědomí se díla ve Francii žijícího umělce začala dostávat od 60. let 20. století, v posledních dvou dekádách pak zažívají nárůst zájmu.
„Obraz je proto výjimečný, protože v něm je mnoho aspektů jak jedinečného Kupkova stylu, tak samotné abstrakce. Na jedné straně rozfázováním má blízko k futurismu, na straně druhé svým zájmem o světlo Kupka anticipoval některé tendence ruského umění. Dílo představuje Kupku jako svorník světové abstrakce,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 kunsthistorik Tomáš Vlček.
„Obraz této hodnoty a významu se dosud v dějinách českých aukčních síních neobjevil,“ podotkl Vladimír Lekeš – Adolf Loos Apartment and Gallery.
Na aukci nebudou nabízeny jen Kupkovy obrazy, ale například i díla od Jakuba Schikanedera, Emila Filly, Josefa Čapka, Jana Zrzavého, Josefa Navrátila a dalších významných umělců.
Výběr nejznámějších či nejdráže prodaných děl Kupky (1871 až 1957):
TVAR MODRÉ (1913) - obraz patřil k nejlepším dílům sbírky továrníka Jindřicha Waldese, který byl Kupkovým přítelem a mecenášem. V roce 1939 byl zkonfiskován nacisty, v 90. letech jej pak v restituci získali Waldesovi dědicové, kteří jej nyní prodávají. Kupka na díle pracoval několik let, vracel se k němu a upravoval ho. Tvar modré byl poprvé představen v Paříži v roce 1924. Pokud se prodá, bude nejdražším Kupkovým dílem prodaným v aukci ve světě.
POHYB (1913 až 1919) - abstraktní dílo ze sbírky amerických manželů Hascoeových bylo prodáno loni v Londýně na aukci v přepočtu za dosud rekordních 35,5 milionu korun (bez přirážky). Zámožná rodina sbírala české umění od 90. let, Pohyb zakoupili dnes již zesnulí majitelé v roce 1999 na aukci v New Yorku.
ÉLÉVATION (VÝŠKY) IV. (1938) - olejomalba z cyklu deseti maleb, nazývaného Série C, který Kupka vytvořil mezi lety 1935 až 1946, se v roce 2007 stala s cenou 22,1 milionu korun nejdražším dílem prodaným v aukci v ČR. Malíř, jehož inspirovala architektura, dílo vlastnil až do své smrti v roce 1957. Obrazu Élévation šlape na paty další Kupkovo dílo - Zhroucení vertikál - prodané v roce 2009 za 22 milionů korun. V desítce nejdražších děl českých aukcí je malíř zastoupen čtyřikrát.
AMORFA - DVOUBAREVNÁ FUGA (1912) - stěžejní Kupkovo dílo je pokládáno za jeden z prvních abstraktních obrazů na světě. Malíř jej vystavil v roce 1912 na pařížském Podzimním salonu, kde obraz sklidil rozhořčení kritiky i laického publika. Fuga je ve sbírkách pražské Národní galerie ve Veletržním paláci, která díky darům i odkupu děl z restituované Waldesovy sbírky vlastní reprezentativní Kupkovu kolekci. Stát v 90. letech vykoupil osm malířových děl, z nichž například jen za dva nejdražší obrazy zaplatil po 25 milionech korun.
Aktuální perličkou je, že motiv z Dvoubarevné fugy, jejíž cena se odhaduje na stovky milionů korun, se objeví na oblečení české výpravy na letošních olympijských hrách v Londýně.
AMORFA - TEPLÁ CHROMATIKA (1911 až 1912) - poprvé byla vystavena společně s Dvoubarevnou fugou. Obě díla předznamenala řadu dalších prací, v nichž Kupka hledal osobitou paralelu mezi hudební a malířskou tvorbou. Obraz je v současnosti k vidění v Museu Kampa, kde díky Nadaci Jana a Medy Mládkových vznikla jedna z největších soukromých sbírek Kupkových děl.
KATEDRÁLA (1912 až 1913) - patří k nejkrásnějším obrazům v Museu Kampa. Pásy barevných ploch připomínají vitráže chrámů; Kupka pro inspiraci zajížděl mimo jiné do slavné Chartres.
DÍVKA S PATENTKOU (1912) - podle oficiální verze obraz vznikl podle fotografie, kterou nechal Waldes udělat na lodi plující do USA. Modelkou, která si tam k oku přiložila knoflík, byla prý Američanka Elisabeth Coyensová. Olejomalbu, jíž vytvořil Kupka, posléze výtvarně ztvárnil grafik Vojtěch Preissig a zrodilo se logo Waldesovy vršovické továrny Koh-i-noor. V roce 2010 Ústavní soud rozhodl, že obraz dědicům vrácen nebude. Sporný majetek byl totiž zestátněn hned po válce podle jednoho z Benešových dekretů.