Kdyby Katka nežila, tak bych se to dozvěděla, říká dokumentaristka Helena Třeštíková

Nahrávám video

Jedna z nejznámějších českých dokumentaristek Helena Třeštíková se vrací na plátna kin s novým časosběrným dokumentem, v němž sledovala prostitutku Anny. Filmařka v rozhovoru pro Interview ČT24 mluví i o dozvucích snímku Katka, studentech na pražské FAMU i politice.

V novém časosběrném dokumentu Anny sledovala ženu, která se ve 46 letech vydala na dráhu pouliční prostitutky. Neměla prostituci jako „hlavní džob“, vedle toho pracovala například jako toaletářka v metru nebo dělnice. „Mně se právě na Anny hrozně líbilo, že ona to brala úplně normálně. Že tak to je prostě. Jako by vůbec nevnímala nějakou kontroverzi spojenou s tímto podnikáním,“ říká režisérka.

Třeštíková sledovala Anny 16 let, jako jediná z jejích postav zemřela před plánovaným koncem natáčení. Byla prý kritická k současnosti, zároveň ale velmi optimistická a všemu se smála. „Většinou si vybírám právě lidi, kteří autentičtí jsou. Ono se to vlastně docela dobře pozná. Když se s tím člověkem normálně bavíte, pak se pustí kamera a on mluví úplně stejně, jako když kamera nejede, tak to je dobrá známka autenticity. A přesně u Anny tohle bylo,“ sděluje Třeštíková.

Režisérka si prý často vyslechne i kritiku, je na ni však zvyklá a nevadí jí. Její filmy prý někteří označují jako „sociální porno“, ji samotnou pak častují jako „hyenu“. U filmu o narkomance Katce se prý například vedly diskuse o tom, jak „točit něco tak strašlivého a nezasáhnout“, její problém se ale zdál neřešitelný. Třeštíková prý také všem svým hrdinům dává honorář kolem tisícovky za den, jde o poděkování i potvrzení toho, že natáčení bylo vědomé a dobrovolné.

Neříkat divákovi, co si má myslet

Na otázku, zda Katka žije, Třeštíková odpověděla, že ji viděla naposledy asi před půl rokem. „Moc dobře nevypadala. Vždycky mi ale někdo hlásí, že ji někde viděl, takže myslím, že kdyby nežila, že bych se to dozvěděla.“

Mezi studenty prý dokumentaristka vidí tendence většího aktivismu v přístupu k filmu. „Já jsem pozorovatel. Něco pozoruji a to zaznamenávám. Oni spíš mají takovou tendenci, když něco špatného vidí, tak skočit před kameru a něco dělat. Nějak prokázat svoji snahu ty věci zlepšit,“ míní Třeštíková.

Její snímek Katka teď slouží i jako protidrogová prevence ve školách. Pozorovatelství tak může přinést silný příběh, v němž autor divákům explicitně neříká, co si mají myslet. Cesty dokumentu jsou ale podle Třeštíkové různé.

Dokumentaristka prý měla nejvíce v jednu chvíli roztočeno asi 20 příběhů, takový styl práce jí prý nevadí, sama se pro něj rozhodla. Své hrdiny točila i během pandemie, fyzicky ale na natáčeních nebyla, posílala tam jen kameramana a zvukaře. To prý nebylo úplně šťastné, důležité ale pro ni bylo tuto dobu zachytit. Nyní chystá například pokračování Manželských etud či Reného i snímek o zpěvačce Báře Basikové, kterou sleduje od roku 1996.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 58 mminutami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 22 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026
Načítání...