Kdyby Katka nežila, tak bych se to dozvěděla, říká dokumentaristka Helena Třeštíková

Nahrávám video

Jedna z nejznámějších českých dokumentaristek Helena Třeštíková se vrací na plátna kin s novým časosběrným dokumentem, v němž sledovala prostitutku Anny. Filmařka v rozhovoru pro Interview ČT24 mluví i o dozvucích snímku Katka, studentech na pražské FAMU i politice.

V novém časosběrném dokumentu Anny sledovala ženu, která se ve 46 letech vydala na dráhu pouliční prostitutky. Neměla prostituci jako „hlavní džob“, vedle toho pracovala například jako toaletářka v metru nebo dělnice. „Mně se právě na Anny hrozně líbilo, že ona to brala úplně normálně. Že tak to je prostě. Jako by vůbec nevnímala nějakou kontroverzi spojenou s tímto podnikáním,“ říká režisérka.

Třeštíková sledovala Anny 16 let, jako jediná z jejích postav zemřela před plánovaným koncem natáčení. Byla prý kritická k současnosti, zároveň ale velmi optimistická a všemu se smála. „Většinou si vybírám právě lidi, kteří autentičtí jsou. Ono se to vlastně docela dobře pozná. Když se s tím člověkem normálně bavíte, pak se pustí kamera a on mluví úplně stejně, jako když kamera nejede, tak to je dobrá známka autenticity. A přesně u Anny tohle bylo,“ sděluje Třeštíková.

Režisérka si prý často vyslechne i kritiku, je na ni však zvyklá a nevadí jí. Její filmy prý někteří označují jako „sociální porno“, ji samotnou pak častují jako „hyenu“. U filmu o narkomance Katce se prý například vedly diskuse o tom, jak „točit něco tak strašlivého a nezasáhnout“, její problém se ale zdál neřešitelný. Třeštíková prý také všem svým hrdinům dává honorář kolem tisícovky za den, jde o poděkování i potvrzení toho, že natáčení bylo vědomé a dobrovolné.

Neříkat divákovi, co si má myslet

Na otázku, zda Katka žije, Třeštíková odpověděla, že ji viděla naposledy asi před půl rokem. „Moc dobře nevypadala. Vždycky mi ale někdo hlásí, že ji někde viděl, takže myslím, že kdyby nežila, že bych se to dozvěděla.“

Mezi studenty prý dokumentaristka vidí tendence většího aktivismu v přístupu k filmu. „Já jsem pozorovatel. Něco pozoruji a to zaznamenávám. Oni spíš mají takovou tendenci, když něco špatného vidí, tak skočit před kameru a něco dělat. Nějak prokázat svoji snahu ty věci zlepšit,“ míní Třeštíková.

Její snímek Katka teď slouží i jako protidrogová prevence ve školách. Pozorovatelství tak může přinést silný příběh, v němž autor divákům explicitně neříká, co si mají myslet. Cesty dokumentu jsou ale podle Třeštíkové různé.

Dokumentaristka prý měla nejvíce v jednu chvíli roztočeno asi 20 příběhů, takový styl práce jí prý nevadí, sama se pro něj rozhodla. Své hrdiny točila i během pandemie, fyzicky ale na natáčeních nebyla, posílala tam jen kameramana a zvukaře. To prý nebylo úplně šťastné, důležité ale pro ni bylo tuto dobu zachytit. Nyní chystá například pokračování Manželských etud či Reného i snímek o zpěvačce Báře Basikové, kterou sleduje od roku 1996.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 4 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 8 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 23 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...