Kdo chrání Mimi? Pohádkový Loupežník z Vinohrad

Atmosféra dvacátých let a mladických vášní ožívá na prknech Divadla na Vinohradech prostřednictvím nového nastudování Loupežníka od Karla Čapka. Komedii zapovězené lásky zrežíroval Tomáš Töpfer k 125. výročí narození slavného literáta. Pojal ji líbezně, jako pohádku.

Retro styl kusu podtrhuje modernistická výprava Jana Duška a dobově znějící hudba Ondřeje Brouska. Pohádkovost se nese inscenací v duchu Karafiátových Broučků. Ptáčky a světlušky hrají děti z mimického sboru, během děje se odvážně pohybují zavěšeny vysoko na kovových lanech, elektrických drátech. Vzdušná akrobacie je profesionálně vedena a jistě i technicky skvěle jištěna, strachu o malé nezbedy se ale neubráníte. Přiznám se, že mě tato cirkusová atrakce trochu dráždí.

Lyričnost jde ruku v ruce s parodičností, postavy jsou čilé, zvláště Loupežník boduje fyzickou zdatností i duchaplností. Jelikož jsem v dvaasedmdesátém roce Jaromíra Hanzlíka v legendární roli Loupežníka na vinohradské scéně neviděla, nesrovnávám. Marek Holý se mi v hlavním partu docela líbil, umí být furiantem s patřičným nadhledem. Populární Hana Maciuchová, někdejší Mimi, ztvárňuje ráznou hospodyni Fanku. Diváci jí smíchem fandí, líbí se jim její hubatost a spontaneita.

Demonstrace lásky nás osvobozuje

Role Mimi je sympaticky obsazena teprve sedmnáctiletou konzervatoristkou Sabinou Rojkovou. Stejně bylo Olze Scheinpflugové v prvním uvedení hry na Národním divadle roku 1920, když se do ní třicátník Čapek zakoukal. O osm let později hrála Mimi též na Vinohradech, se Zdeňkem Štěpánkem. V Čapkově milostném dramatu se prolínají jeho dva citové vztahy (budoucí žena Olga a Anielka - Anna Nepeřená, do níž byl zamilovaný v patnácti). Romantismus Mimi a neohroženost Loupežníka jsou neměnné hodnoty srozumitelné různým generacím, přesto si nejsem jistá, zda by titul současné náctileté bavil.

„Určité prožitky a emoce jsou pořád stejné bez ohledu na čas, a pokud se některým věcem dnešní mladí v hledišti smějí, což jsem zažil, protože jsem v divadle pro mládež  jako herec začínal - tak je to často z rozpaků nebo proto, že ten cit nechtějí přiznat,“ říká režisér a ředitel divadla Tomáš Töpfer. Demonstrace lásky tak, jak ji Čapkův Loupežník předkládá, nás vlastně osvobozuje. Charismatický floutek si bez svolení bere, co chce, žádná mříž mu není dost pevná. Profesor se svou ženou rekapitulují konvenční partnerský život, na jehož počátku stála stejná touha: žít po svém.

Karikatury pod orlojem

Vinohradský Loupežník hbitě vyskočí na zeď Profesorova domu. Autoritativní otec skrývá mladší dceru za mřížemi, aby neutekla za hlasem srdce jako sestra Lola. Nápadník umí obratně vylézt i na sloup vysokého napětí, a to skutečně vysoké je, když z něj pozoruje Mimi v pokoji. Profesor Otakara Brouska ml., prošedivělý elegán v bílé vestě a pumpkách, vyniká přirozeností ve všech svých reakcích. Ostatní postavy se u okupovaného domu shlukují jako pod orlojem, jejich sněm není dost dynamický na to, o jaké karikatury jde.

Osvěžení vnáší příchod agilního sokola a učitele Luboše Veselého. Štefl Jaroslava Satoranského hravým image (brýle, rádiovka) připomíná Lubomíra Lipského. Odhaduji, že takovou Carmen Mayerovou v roli mazané Cikánky a prodejné kartářky vůbec nepoznáte, naopak poselství duchovního světla přináší Havíř Jaroslava Kepky. Tomáš Töpfer si střihl hostinského ve filmových dotáčkách, kterými představení atraktivně začíná, klidně bych ho mohla zhlédnout jako starý černobílý snímek. Filmový prolog stylově představí figury a jména herců, retrospekce sleduje vláčnější tempo, vše je pomalé, pohádkové, čisté.

Premiéra se konala 6. února 2015, první repríza 14. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
16. 11. 2025

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...