Kde leží Středozem? Tolkienovu fantazii a skutečnost srovnává kniha

Pána prstenů, ať již knižní, nebo filmovou verzi, zná snad každý. Kniha Johna Gartha Světy J. R. R. Tolkiena přibližuje skutečná místa, která byla – téměř s určitostí – předobrazem všech těch magických kulis, jimiž Tolkien své fantastické příběhy zaplnil a ilustroval.

Tolkienovská literatura je skutečně bohatá, dokládá tak nejen zájem badatelů o jeho dílo, ale stejně tak zájem čtenářů jeho fantastických příběhů.

Vedle literárně-vědných či životopisných prací ovšem vznikají rovněž díla zabývající se tolkienovským odkazem z jiného úhlu pohledu – v češtině tak máme například vydání přibližující různé ilustrátory jeho knih, máme i knižní vydání map Středozemě, sestavených a vykreslených podle románových předloh. To vše se ovšem pohybuje v rovině Tolkienovy fantasie, vychází z ní a reaguje na ni.

Jiná planeta, nebo skutečná místa?

John Garth na to ve své knize šel jinak, a aby to bylo úplně jasné, název knihy ještě doplnil podtitulem „Místa, která inspirovala Středozem“. Návodem k tomu, co si pod tím máme představit, by mohly být hned dva výroky samotného Tolkiena:

„Řada recenzentů má za to, že Středozem se nachází na jiné planetě“ a pak: „Své předlohy si vybírám jako každý – ze ‚života', který znám“. Jakoby nám tím říkal, podívejte se kolem sebe a tam hledejte, tam najdete vše, co mě inspirovalo a co jsem, přetavené, vložil do stránek svých knih.

Garth si vzal Tolkienovy rady k srdci, a jak sám píše, „předkládá mnoho svých teorií o tom, co inspirovalo ‚legendárium' Středozemě, krom toho i řadu přesvědčivých a pozoruhodných závěrů jiných autorů“.

Šel tak v Tolkienových stopách a při rozhodování, zda to či ono místo mohlo posléze skončit v příbězích Středozemě, hledá nejen fyzickou podobu nalezených lokací, ale zaměřuje se i na „skutečná a imaginární místa, která Tolkien znal ze své četby“. Zároveň bere v potaz i kombinaci polohy, ekologie, kultury, názvosloví a další faktory. Vše činí srozumitelně, s mnoha odkazy.

Obrazové důkazy

Garth postupně prochází Anglii a její odraz v hobitím Kraji, poté se zaměřuje na „širší kulturní vlivy na národy, jazyky a kosmologii Středozemě“, probírá i vztah elfů a skutečné Anglie, podrobně se věnuje zachycení a odrazu vodstev, včetně moře, lesů a hor.

Vše dokumentuje jak fotografiemi či dalším důkazním obrazovým materiálem, tak ilustracemi z Tolkienových děl. Jistě zajímavé je pak zařazení kreseb samotného Tolkiena. Pro lepší přehlednost je text doplněn mnoha vysvětlujícím boxíky, jako třeba Nepřátelský svět, Mytologie pro Anglii či Jména řek.

Světy J. R. R. Tolkiena jsou tak další cennou položkou ve stále narůstající literatuře zasvěcené jak Tolkienovi, tak jeho knihám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od doby, co je Kennedyho centrum Trumpovo, návštěvnost upadá

Tržby za představení v Kennedyho centru, jedné z nejprestižnějších amerických kulturních institucí, jsou nejhorší od pandemie covidu-19. Upozornila na to analýza deníku Washington Post. Centrum v hlavním americkém městě se potýká s kritikou od doby, kdy dohled nad programem, který považoval za příliš woke, převzal coby předseda prezident Donald Trump a do vedení dosadil republikánské sympatizanty.
před 13 hhodinami

Brněnský Provázek prověřuje Darwinovy ceny

Vyšlápnout zasněženou horu Fudži v teniskách. Udělat si selfie s medvědem. Čistit komín ručním granátem. To jsou příklady způsobů, jak zemřít a získat za to Darwinovu cenu. Oceněními udělovanými za úmrtí, která si lidé přivodili vlastní hloupostí, se inspirovala novinka Darwin & co. v brněnském Divadle Husa na provázku. Nechce být ale jen sledem bizarních historek.
10. 11. 2025

Pohádky nemusí děti jen hladit, i smutek patří k životu, říká Goldflam

Česká kina promítají celovečerní loutkový film Pohádky po babičce, inspirovaný knihou divadelníka, herce a spisovatele Arnošta Goldflama. Ten se navíc stal předobrazem postavy ovdovělého dědy, jemuž vnoučata pomáhají vypořádat se se smutkem. Postavičku i namluvil. Díky Pohádkám po babičce, natočeným režiséry ze čtyř zemí, si podle Goldflama malí diváci uvědomí, že i smutek k životu patří. „Tvůrci si myslí, že se děti musí jenom hladit, ale to jim vytváří špatný obraz, jak to chodí v životě. Jsou i smutné a tragické věci,“ poradil v Interview ČT24 autorům pohádkových příběhů.
10. 11. 2025

V Albertině středověk neskončil, středověk trvá

Název aktuální výstavy Gothic Modern ve vídeňské Albertině lze chápat různě. Můžeme ho vnímat jako gotickou, tedy gotizující modernu, ale i jako gotiku, jež je stále moderní.
9. 11. 2025

Trezor i sklo proti granátu. Bezpečnost památek střeží nejrůznější opatření

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.
9. 11. 2025

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
8. 11. 2025

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
8. 11. 2025

Rekonstrukce pražské Invalidovny může začít. Chybí už jen pokyn ministerstva

Obnova pražské Invalidovny s dostavbou moderní přístavby má začít v roce 2026. Projekt za více než dvě miliardy korun bude největší investiční akcí v historii Národního památkového ústavu. Ten má podporu nové vlády a nyní čeká už jen na souhlas ministerstva kultury, aby mohl vyhlásit tendr na dodavatele stavby. Veřejnosti by se Invalidovna mohla otevřít v roce 2030.
8. 11. 2025
Načítání...