Kde leží Středozem? Tolkienovu fantazii a skutečnost srovnává kniha

Pána prstenů, ať již knižní, nebo filmovou verzi, zná snad každý. Kniha Johna Gartha Světy J. R. R. Tolkiena přibližuje skutečná místa, která byla – téměř s určitostí – předobrazem všech těch magických kulis, jimiž Tolkien své fantastické příběhy zaplnil a ilustroval.

Tolkienovská literatura je skutečně bohatá, dokládá tak nejen zájem badatelů o jeho dílo, ale stejně tak zájem čtenářů jeho fantastických příběhů.

Vedle literárně-vědných či životopisných prací ovšem vznikají rovněž díla zabývající se tolkienovským odkazem z jiného úhlu pohledu – v češtině tak máme například vydání přibližující různé ilustrátory jeho knih, máme i knižní vydání map Středozemě, sestavených a vykreslených podle románových předloh. To vše se ovšem pohybuje v rovině Tolkienovy fantasie, vychází z ní a reaguje na ni.

Jiná planeta, nebo skutečná místa?

John Garth na to ve své knize šel jinak, a aby to bylo úplně jasné, název knihy ještě doplnil podtitulem „Místa, která inspirovala Středozem“. Návodem k tomu, co si pod tím máme představit, by mohly být hned dva výroky samotného Tolkiena:

„Řada recenzentů má za to, že Středozem se nachází na jiné planetě“ a pak: „Své předlohy si vybírám jako každý – ze ‚života', který znám“. Jakoby nám tím říkal, podívejte se kolem sebe a tam hledejte, tam najdete vše, co mě inspirovalo a co jsem, přetavené, vložil do stránek svých knih.

Garth si vzal Tolkienovy rady k srdci, a jak sám píše, „předkládá mnoho svých teorií o tom, co inspirovalo ‚legendárium' Středozemě, krom toho i řadu přesvědčivých a pozoruhodných závěrů jiných autorů“.

Šel tak v Tolkienových stopách a při rozhodování, zda to či ono místo mohlo posléze skončit v příbězích Středozemě, hledá nejen fyzickou podobu nalezených lokací, ale zaměřuje se i na „skutečná a imaginární místa, která Tolkien znal ze své četby“. Zároveň bere v potaz i kombinaci polohy, ekologie, kultury, názvosloví a další faktory. Vše činí srozumitelně, s mnoha odkazy.

Obrazové důkazy

Garth postupně prochází Anglii a její odraz v hobitím Kraji, poté se zaměřuje na „širší kulturní vlivy na národy, jazyky a kosmologii Středozemě“, probírá i vztah elfů a skutečné Anglie, podrobně se věnuje zachycení a odrazu vodstev, včetně moře, lesů a hor.

Vše dokumentuje jak fotografiemi či dalším důkazním obrazovým materiálem, tak ilustracemi z Tolkienových děl. Jistě zajímavé je pak zařazení kreseb samotného Tolkiena. Pro lepší přehlednost je text doplněn mnoha vysvětlujícím boxíky, jako třeba Nepřátelský svět, Mytologie pro Anglii či Jména řek.

Světy J. R. R. Tolkiena jsou tak další cennou položkou ve stále narůstající literatuře zasvěcené jak Tolkienovi, tak jeho knihám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na „něco menšího“ Pú pomyslel před sto lety. Nebyl to ale žádný med

Na Štědrý den roku 1925 se představil dnes jeden z nejslavnějších medvědů na světě. List London Evening News totiž otiskl povídku, kterou britský autor Alan Alexander Milne napsal o hračce svého syna. Hlavní hrdina se jmenoval Medvídek Pú. A i když tisíce dětských čtenářů hloupoučké zvířátko měly a mají rádi, těm nejbližším, včetně autora, přinesla jeho sláva i dost frustrace.
24. 12. 2025

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
23. 12. 2025

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
23. 12. 2025

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
23. 12. 2025

Anděl Páně už dvacet let baví miliony „nenapravitelných hříšníků“

Od premiéry pohádky Anděl Páně uplynula letos dvě desetiletí. V televizi ji diváci viděli na Štědrý večer o rok později. Dnes už je tento příběh evergreenem vánočního programu, stejně jako pokračování, které vzniklo před dekádou. A tvůrci v čele s režisérem Jiřím Strachem a herci Ivanem Trojanem a Jiřím Dvořákem od té doby dostávají otázky, jestli dojde i na Anděla Páně 3.
23. 12. 2025

Zemřel britský hudebník Chris Rea, bylo mu 74 let

Ve věku 74 let v pondělí ráno po krátké nemoci zemřel britský kytarista a zpěvák Chris Rea, sdělil portálu BBC a agentuře PA mluvčí rodiny. Hudebník s charakteristickým chraplavým hlasem se proslavil mimo jiné písněmi The Road to Hell, Julia či Driving Home For Christmas. Svou bluesrockovou tvorbu představil několikrát i v Praze.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

KVÍZ: Nejen Pelíšky. Jak dobře znáte vánoční filmovou klasiku?

Ve svátečním programu České televize nemůže chybět ani tuzemská filmová klasika. Například Štědrý večer si už mnozí diváci ani nedovedou představit bez Pelíšků. A i letos pobaví během Vánoc oblíbené komediální tituly. Ověřte si v přiloženém kvízu, jak dobře je opravdu znáte.
22. 12. 2025

Třetí díl Avatara je v kinech, v plánu jsou další

Kina po světě i v Česku promítají film Avatar: Oheň a popel – další část jedné z nejdražších filmových sérií. Oscarový režisér James Cameron má v plánu další dvě pokračování, osud náročného projektu je ale nejistý.
21. 12. 2025
Načítání...