Kde leží Středozem? Tolkienovu fantazii a skutečnost srovnává kniha

Pána prstenů, ať již knižní, nebo filmovou verzi, zná snad každý. Kniha Johna Gartha Světy J. R. R. Tolkiena přibližuje skutečná místa, která byla – téměř s určitostí – předobrazem všech těch magických kulis, jimiž Tolkien své fantastické příběhy zaplnil a ilustroval.

Tolkienovská literatura je skutečně bohatá, dokládá tak nejen zájem badatelů o jeho dílo, ale stejně tak zájem čtenářů jeho fantastických příběhů.

Vedle literárně-vědných či životopisných prací ovšem vznikají rovněž díla zabývající se tolkienovským odkazem z jiného úhlu pohledu – v češtině tak máme například vydání přibližující různé ilustrátory jeho knih, máme i knižní vydání map Středozemě, sestavených a vykreslených podle románových předloh. To vše se ovšem pohybuje v rovině Tolkienovy fantasie, vychází z ní a reaguje na ni.

Jiná planeta, nebo skutečná místa?

John Garth na to ve své knize šel jinak, a aby to bylo úplně jasné, název knihy ještě doplnil podtitulem „Místa, která inspirovala Středozem“. Návodem k tomu, co si pod tím máme představit, by mohly být hned dva výroky samotného Tolkiena:

„Řada recenzentů má za to, že Středozem se nachází na jiné planetě“ a pak: „Své předlohy si vybírám jako každý – ze ‚života', který znám“. Jakoby nám tím říkal, podívejte se kolem sebe a tam hledejte, tam najdete vše, co mě inspirovalo a co jsem, přetavené, vložil do stránek svých knih.

Garth si vzal Tolkienovy rady k srdci, a jak sám píše, „předkládá mnoho svých teorií o tom, co inspirovalo ‚legendárium' Středozemě, krom toho i řadu přesvědčivých a pozoruhodných závěrů jiných autorů“.

Šel tak v Tolkienových stopách a při rozhodování, zda to či ono místo mohlo posléze skončit v příbězích Středozemě, hledá nejen fyzickou podobu nalezených lokací, ale zaměřuje se i na „skutečná a imaginární místa, která Tolkien znal ze své četby“. Zároveň bere v potaz i kombinaci polohy, ekologie, kultury, názvosloví a další faktory. Vše činí srozumitelně, s mnoha odkazy.

Obrazové důkazy

Garth postupně prochází Anglii a její odraz v hobitím Kraji, poté se zaměřuje na „širší kulturní vlivy na národy, jazyky a kosmologii Středozemě“, probírá i vztah elfů a skutečné Anglie, podrobně se věnuje zachycení a odrazu vodstev, včetně moře, lesů a hor.

Vše dokumentuje jak fotografiemi či dalším důkazním obrazovým materiálem, tak ilustracemi z Tolkienových děl. Jistě zajímavé je pak zařazení kreseb samotného Tolkiena. Pro lepší přehlednost je text doplněn mnoha vysvětlujícím boxíky, jako třeba Nepřátelský svět, Mytologie pro Anglii či Jména řek.

Světy J. R. R. Tolkiena jsou tak další cennou položkou ve stále narůstající literatuře zasvěcené jak Tolkienovi, tak jeho knihám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 2 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Evropský pohled