Každý Iráčan má svůj příběh

Praha – Probíhající festival Jeden svět nabízí další ze zajímavých dokumentů. Autorkou snímku s názvem Bagdádská filmová škola je nizozemská filmařka Shuchen Tanová, jež v rozhovoru pro ČT mluvila mimo jiné o tom, co znamená studovat filmové řemeslo ve městě, kde je otázkou, jak cestu do školy vůbec přežít. V Bagdádu dodnes hrozí pumové útoky a únosy. Film se ale nezaměřuje na útoky, násilnosti nebo volby, nýbrž na to, jak vypadá život obyčejných Iráčanů. „V těch poválečných kulisách města zároveň žijí lidé svůj každodenní život - chodí k pekaři, děti do školy, žení se a vdávají, a  to mě zajímalo nejvíc,“ vyzdvihuje Tanová.

V roce 2003, pár měsíců po pádu Husajnova režimu, se dokumentaristka Maysoon Pachachi a její kolega Kasim Abid, oba původem z Iráku, rozhodli založit v Bagdádu filmovou školu. Bombový útok v bezprostřední blízkosti školy po dvou letech fungování instituci uzavřel. Další pokus o obnovení školy se datuje do roku 2008. Dokument ze samého středu města je koláží záběrů ze třídy během výuky mladých a ambiciózních filmařů a jejich vlastních videodeníčků. V nich zachycují každodenní realitu života uprostřed nebezpečných čtvrtí a pokusů uživit se, jak se dá.

Mladí Iráčané touží po normálním životě

Nahrávám video

Nejeden ze studentů hovoří během natáčení o vraždě některého ze svých přátel či příbuzných. „Přijdete-li o svou kreativitu, jste mrtví,“ říká ve snímku studentům irácký nezávislý filmař, kterého kvůli natáčení těžce postřelili, ale on se přesto nevzdal. V Bagdádské filmové škole zaznívá hlas mladé generace Iráčanů a Iráčanek, která touží jen po tom, vést v (post)konfliktní společnosti normální a tvořivý život.

Školu založili dva iráčtí filmaři, pocházející z Bagdádu, ale později žijící v exilu. Když se po pádu režimu v roce 2003 vrátili, chtěli založit nezávislou školu. „To byla v Iráku úplná novinka. Nechtěli dělat rozdíly mezi šíity a sunnity nebo křesťany. Původ studentů neměl být ve škole probírané téma. Snažili se proto vytvořit skupinu, která ve třídě připomíná průřez celým Irákem. Je zajímavé, že samotní studenti s tím nemají žádný problém,“ říká Tanová. Jednu čtvrtinu studentů tvoří dívky, polovina studentů pochází odjinud než z Bagdádu.

Shuchen Tanová

Jeden ze studentů, který byl těžce zraněný při natáčení, mi řekl: Teď chci konečně natočit milostný příběh. Válečné příběhy jsem už točil, teď se chci pohnout dál, vyprávět o tom, jak se kluk seznámí s holkou v autobuse.

Podle slov dokumentaristky zprostředkovává filmová škola v Bagdádu svým studentům mimo jiné i terapii filmem prostřednictvím námětů, s nimiž sami přicházejí. Sami točí filmy jako svědectví o tom, co prožili. „Ti lidé mají spoustu problémů, které musí ve všedním životě řešit. Jak se vůbec do školy bezpečně dostat a pak ve zdraví dojet domů - už to samotné je těžké. Ale tím hlavním motivem je po tak těžké době, kterou prožili, mít před sebou nějaký životní cíl, který není spojený s válkou. Nějakou budoucnost. Znamená to, že člověk, který jde za svým snem, lépe snáší tu současnou realitu,“ dodává.

Snímek Bagdádská filmová škola lze v rámci festivalu Jeden svět zhlédnout dnes od 18:00 v Městské knihovně v Praze, po projekci bude následovat debata s dokumentaristkou a autorkou filmu Shuchen Tanovou. Další dvě projekce jsou naplánované na 14. a 16. března.

Hlavní část mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech se koná od 8. do 17. března v Praze, jeho ozvěny ale dolehnou i do dalších českých měst, a dokonce i do Bruselu. Mediálním partnerem Jednoho světa je ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 1 hhodinou

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 4 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 19 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...