Karolína a Ester. Helena Třeštíková shrnuje 30 let života dvou bývalých sestřiček

V roce 1989 začala filmařka Helena Třeštíková sledovat několik studentek zdravotnické školy. Dvě z nich, Karolínu a Ester, doprovázela kamera i nadále. Za třiceti lety jejich života se 5. a 12. ledna na ČT2 ohlédnou dva časosběrné dokumenty.

„V době mých studií na FAMU jsem v létě pracovala jako sanitářka v nemocnici. Byla jsem na nově zřízeném oddělení těžkých popálenin, kam se mnou nastoupilo několik sestřiček – čerstvých absolventek střední zdravotní školy. Zaujal mě život mladých dívek, jež se ve své práci setkávají s velmi vyhrocenými situacemi – bolestí, strachem, beznadějí – a musí se s tím nějak vyrovnávat,“ popisuje Helena Třeštíková, jak se k tématu dostala. 

„Ta práce v nemocnici pro mě znamenala strašně zajímavou zkušenost, kterou jsem se rozhodla někdy v budoucnosti zpracovat,“ dodává. Do tématu se pustila po úspěchu Manželských etud, v nichž se po léta vracela k osudům několika sezdaných párů. Dokument Sestřičky měl premiéru v roce 2001, kdy Česká televize snímek uvedla jako součást projektu Ženy na přelomu tisíciletí. 

Otevřené výpovědi

Z pěti studentek, jež šly po maturitě vlastní cestou, často mimo zdravotnictví, nakonec televizní štáb nepřestal navštěvovat dvě.

„Na začátku mi bylo šestnáct let a přišlo mi zajímavé něco natáčet. Pokračovala jsem proto, že jsme se s Helenou spřátelily i mimo kameru a také proto, že si jí velmi vážím, mám ji moc ráda. A kdy se vám stane, že vám někdo báječný udělá z vlastního života dokument?“ podotýká Karolína Sýkorová-Trojanová.

Z dokumentu Karolína
Zdroj: ČT

„Karolína byla nespoutaný živel už na škole. Měla lehké problémy s drogami a jeden ročník školy opakovala. Pak se vrhla do realitního podnikání, kde se jí střídavě dařilo a nedařilo. Nikdy ale nepropadla žádné skepsi, v každé životní situaci se snažila hledat nějaké řešení a byla až extrémně aktivní. Byla vždy velmi otevřená a autentická v popisování svých životních peripetií,“ říká o jedné z hrdinek Třeštíková.

Druhou protagonistku diváci znají z obrazovek jako moderátorku Ester Janečkovou. „Je zajímavé mít možnost takové životní retrospektivy, rekapitulace. V něčem se to dá přirovnat k psychoterapii. Věděla jsem, že nemá cenu cokoliv skrývat, že je při takovém natáčení potřeba naprostá otevřenost,“ nepochybuje.

Příběhy, které mapují dobu

Zatímco záběry do roku 2000 byly součástí zmiňovaného dokumentu Sestřičky, nový materiál z období posledních dvaceti let zveřejňuje Helena Třeštíková poprvé. Přeje si, aby snímky o Karolíně a Ester vyvrátily občasné podezření, že se ve svých časosběrech zaměřuje na lidi z okraje společnosti, jako byl recidivista René nebo narkomanka Katka.

Mým zájmem je mapovat naši dobu prostřednictvím různých životních příběhů sledovaných v delším čase.
Helena Třeštíková

A prozradila, že se zaznamenáváním svých dalších osudů souhlasí i hrdinky jejího nejnovějšího vysílaného projektu – Karolína a Ester.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 21 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...