Fotograf Karel Otto Hrubý si vypracoval osobitý styl, díky kterému dokázal vystihnout poetiku docela obyčejných momentů. Jeho práce, úzce spjatá s Brnem, patří k výrazným momentům české fotografie od konce padesátých let. Fotografické dílo i méně známé obrazy vystavuje brněnský Dům umění.
Výstava Karel Otto Hrubý s podtitulem Fotograf, pedagog, teoretik přináší první ucelený pohled na rozmanité dílo autora, od jehož narození loni uplynulo 100 let. Zároveň vychází také obsáhlá monografie. Rodina umožnila kurátorům prozkoumat množství negativů a náhledů fotek z Hrubého archivu, z velké části dosud neznámých.
Zvlněné krajiny, šedivá města
Počátky Hrubého tvorby jsou spjaté s českou meziválečnou avantgardou, později mu byla blízká poetika všedního dne, dokumentoval také poválečné budování Československa. Zachycoval černobílý svět zvlněné krajiny jižní Moravy, šeď měst nebo bíle zářící kroje slovenského venkova. Zastával klasické hodnoty černobílé fotografie, vynikal v práci se světlem.
„Snažili jsme se o co nejúplnější pohled. Výběr byl ovšem náročný, protože Hrubý byl všestranný a kvalita tvorby je opravdu mimořádná,“ uvedla kurátorka Jana Vránová.
Karel Otto Hrubý se narodil v roce 1916 ve Vídni, zemřel v roce 1998. Pracoval jako fotoreportér, kameraman dokumentárních a reklamních filmů, divadelní fotograf. Mnoho let vyučoval na škole uměleckých řemesel v Brně. K jeho žákům patřili třeba Pavel Dias a Miroslav Myška, kteří se zúčastní komentovaných prohlídek výstavy.
„Karel Otto Hrubý je jednou z klíčových osobností druhé poloviny 20. století v oblasti fotografie s vlivem nejenom na brněnskou scénu,“ připomíná ředitelka Domu umění Terezie Petišková.
Po několik desetiletí byl uznávanou autoritou jako umělec, pedagog, kurátor, lektor, recenzent a organizátor kulturního dění, zasazoval se o zrovnoprávnění fotografie s ostatními směry výtvarného umění. V pozdějším věku fotografii opustil a věnoval se malbě. Výstava, která potrvá do března, i kniha připomínají všechny roviny jeho práce.
