Praha - Nakladatelství Portál právě vydalo knižní novinku Interviewer – rozhovor, v němž se Karel Hvížďala tentokrát netradičně představuje v roli zpovídaného. Otázky mu kladla literární kritička Milena M. Marešová a výsledkem jejich dialogu je působivý portrét angažovaného člověka, který se nedovede spokojit s neutěšeným stavem české společnosti, politiky a demokracie. Karel Hvížďala nezapře zkušeného novináře, publicistu a esejistu, pro nějž základním přístupem ke světu je neustálé hledání – slov, jejich významů, smyslu. Interviewer je kniha vzpomínek a úvah, ale lze ji číst také jako učebnici žurnalistického řemesla.
Začátek patří eseji, literární disciplíně mimořádně náročné, pro Karla Hvížďalu však již mnoho let typické, neboť jak sám říká: „Je to práce pro chlapa… Taky se někdy říká, že finálním úkolem chlapa je napsat esej, teprve potom může zemřít.“
Hned v další kapitole se představuje Karel Hvížďala ve své asi nejznámější roli – interviewera, který za svůj život vedl desítky rozhovorů se zajímavými osobnostmi. Popisuje postupy, které patří k řemeslu rozhovoru, i způsob výběru dotazovaných - pro Hvížďalu důležitý moment při přípravě rozhovoru. Současně odkrývá půvaby, které může rozhovor mít nejen pro čtenáře, ale i pro oba zúčastněné. Sám je ilustruje na příkladech svých interview, které vedl např. s V. Bělohradským, K. E. Sidonem, K. J. Schwarzenbergerem, V. Ceplem, J. Rupnikem a mnoha dalšími. „…nelze upřednostňovat jeden konkrétní model či přístup, ten se musí pro každý projekt postavit od počátku, a to je na této práci přitažlivé. Vždy začínám znovu. Nic nežádám, nic neočekávám, jsem jen zvědavý.“
Významným tématem knihy je samozřejmě žurnalistika. Karel Hvížďala nejen vzpomíná na své novinářské začátky a pak působení v českých médiích po roce 1990, ale předkládá i stručný exkurz do historie vydávání novin v Evropě a v Čechách. Ukazuje na rozdíly, které od počátku mezi českým a evropským tiskem byly, a pokračuje až do současnosti. Českou mediální scénu, na pozadí jejího srovnávání se západoevropskou, totiž Hvížďala již dlouhodobě sleduje a komentuje. „Co mě… zlobí, je vyprazdňování slov, jak jsou libovolně, nezávazně používaná a jejich obsah redukován, protože zredukovaná slova způsobují konflikt.“ Své úvahy vede i směrem k budoucnosti médií ve světě a zvláště v Česku v souvislosti s celosvětovou finanční krizí.
