Praha - Nakladatelství Portál právě vydalo knižní novinku Interviewer – rozhovor, v němž se Karel Hvížďala tentokrát netradičně představuje v roli zpovídaného. Otázky mu kladla literární kritička Milena M. Marešová a výsledkem jejich dialogu je působivý portrét angažovaného člověka, který se nedovede spokojit s neutěšeným stavem české společnosti, politiky a demokracie. Karel Hvížďala nezapře zkušeného novináře, publicistu a esejistu, pro nějž základním přístupem ke světu je neustálé hledání – slov, jejich významů, smyslu. Interviewer je kniha vzpomínek a úvah, ale lze ji číst také jako učebnici žurnalistického řemesla.
Karel Hvížďala ze všech úhlů
Začátek patří eseji, literární disciplíně mimořádně náročné, pro Karla Hvížďalu však již mnoho let typické, neboť jak sám říká: „Je to práce pro chlapa… Taky se někdy říká, že finálním úkolem chlapa je napsat esej, teprve potom může zemřít.“
Hned v další kapitole se představuje Karel Hvížďala ve své asi nejznámější roli – interviewera, který za svůj život vedl desítky rozhovorů se zajímavými osobnostmi. Popisuje postupy, které patří k řemeslu rozhovoru, i způsob výběru dotazovaných - pro Hvížďalu důležitý moment při přípravě rozhovoru. Současně odkrývá půvaby, které může rozhovor mít nejen pro čtenáře, ale i pro oba zúčastněné. Sám je ilustruje na příkladech svých interview, které vedl např. s V. Bělohradským, K. E. Sidonem, K. J. Schwarzenbergerem, V. Ceplem, J. Rupnikem a mnoha dalšími. „…nelze upřednostňovat jeden konkrétní model či přístup, ten se musí pro každý projekt postavit od počátku, a to je na této práci přitažlivé. Vždy začínám znovu. Nic nežádám, nic neočekávám, jsem jen zvědavý.“
Významným tématem knihy je samozřejmě žurnalistika. Karel Hvížďala nejen vzpomíná na své novinářské začátky a pak působení v českých médiích po roce 1990, ale předkládá i stručný exkurz do historie vydávání novin v Evropě a v Čechách. Ukazuje na rozdíly, které od počátku mezi českým a evropským tiskem byly, a pokračuje až do současnosti. Českou mediální scénu, na pozadí jejího srovnávání se západoevropskou, totiž Hvížďala již dlouhodobě sleduje a komentuje. „Co mě… zlobí, je vyprazdňování slov, jak jsou libovolně, nezávazně používaná a jejich obsah redukován, protože zredukovaná slova způsobují konflikt.“ Své úvahy vede i směrem k budoucnosti médií ve světě a zvláště v Česku v souvislosti s celosvětovou finanční krizí.