Kameramanské ceny si odnáší Štrba či Žiaran. Celoživotní čest a sláva náleží Jiřímu Šámalovi

Martin Štrba, Martin Žiaran, Petr Racek, Diviš Marek a Václav Tlapák jsou letošními laureáty cen Asociace českých kameramanů. Ocenění obdrželi za vynikající kameramanské umělecké dílo v oblasti filmu a televize. Za studentskou tvorbu byl porotci vyzdvižen Leo Michael Bruges. Za celoživotní kameramanské dílo byl v 26. ročníku oceněn Jiří Šámal.

V kategorii vynikající kameramanské filmové dílo vynikl Martin Štrba. Trojnásobný držitel Českého lva (za filmy Je třeba zabít Sekala, Hořící keř a Masaryk) si cenu vysloužil za drama Šarlatán (za něž je opět v nominacích Českého lva). Příběh vycházející ze skutečného osudu léčitele Jana Mikoláška natočila Agnieszka Hollandová.

Vynikající kameramanské televizní dílo podle poroty vytvořil Martin Žiaran. Původem slovenský kameraman nasnímal minisérii Herec, kterou pro Českou televizi natočil jeho krajan Peter Bebjak.

Porotci se také usnesli, že z kameramanů dokumentárních počinů cena v šestadvacátém ročníku právem patří Petru Rackovi. Spolu s režisérem Martinem Pávem sledoval Vlky na hranicích v dokumentu o návratu vlků do české krajiny a obecněji také o našem rozpolceném vztahu k přírodě.

Ceny za kameramansky přínosné dílo si odnášejí Diviš Marek, který natočil černobílé historické drama Bohdana Slámy Krajina ve stínu, a Václav Tlapák, jenž je obrazově podepsán pod krátkometrážním příběhem Jsme si o smrt blíž. Snímek o parazitovi a jeho touze po přátelství je absolventským počinem Báry Anny Stejskalové.

Jiří Šámal točil trezorové filmy i oblíbené seriály

Cenu AČK a DILIA (divadelní, literární, audiovizuální agentura) za celoživotní kameramanské dílo náleží Jiřímu Šámalovi. K prvotinám třebíčského rodáka patří mimo jiné absolventský film režiséra nové vlny Jana Němce Sousto. Podílel se také na snímcích, které se kvůli politickému podtextu nebo přílišné syrovosti dostaly místo do kin do trezoru, jako byl Stud Ladislava Helgeho nebo Čest a sláva od Hynka Bočana a Pasťák od téhož režiséra.

Vedle Hynka Bočana spolupracoval Šámal nejčastěji s Antonínem Moskalykem. „A to jak již na televizním filmu Barometr, v němž jeho úsporná kamera podtrhla herecké mistrovství Ladislava Peška a Jarmily Kurandové, tak na klasických dílech české kinematografie, jako je Babička, pohádka Třetí Princ či válečné drama Kukačka v temném lese,“ připomíná AČK.

Čest a sláva
Zdroj: ČT

S Bočanem a Moskalykem se Šámal potkal na place také při natáčení divácky úspěšných seriálů osmdesátých a devadesátých let (Panoptikum města pražského, Přítelkyně z domu smutku, O zvířatech a lidech). Mezinárodní filmovou cenu za kameru získal Jiří Šámal za hudební film Slovanské tance režiséra Václava Hudečka z roku 1973.

Kameramanská tvorba Jiřího Šámala zahrnuje více než čtyřicet titulů především z oblasti hraného filmu a k jeho profesnímu záběru patří i fotografie, spolupráce na audiovizuálních projektech a velkoplošná projekce osvětlení historických památek, zmínit lze například několikaletou práci na osvětlení hradu Carevec v Bulharsku.

Studentská cena pro Lea Michaela Brugese

Uznání, které AČK uděluje společně s Ochrannou organizací autorskou studentům oboru kamera na tuzemských filmových školách, náleží skotskému kameramanu Leovi Michaelu Brugesovi. Momentálně žije v Německu, nedávno ale dokončil pražskou FAMU. Ocenění je vyzdvihnutím mimořádného počinu v oblasti obrazové koncepce filmu. „Leo je posedlý vizuálním vypravováním, ať už jde o hrané, dokumentární nebo komerční filmy,“ stojí ve vysvětlení. Uznání mu patří konkrétně za snímek Art of a New Era.

Ceny Asociace českých kameramanů
Zdroj: AČK

Předání cen odloženo

V porotě šestadvacátého ročníku zasedli kameramani Lukáš Hyksa, Marek Janda, Daniel Souček, Jan Malíř a Jan Lukeš. Spolu s nimi také režisér Jiří Strach a střihač Adam Brothánek.

Podobně jako další výroční ocenění i Ceny Asociace českých kameramanů nemohly být letošním laureátům předány osobně. Slavnostní večer je v plánu, jakmile to epidemiologická situace dovolí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 17 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...