Režisér Václav Kadrnka dokončuje celovečerní film Panna Sofia o Janu Amosovi Komenském. Sleduje jednu kapitolu ze života tohoto evropského myslitele. V hlavní roli se představí slovenský herec Marián Mitaš.
Panna Sofia se zaměřuje na výsek Komenského života před odchodem do exilu – těžké období plné ztrát, které mohlo formovat jeho myšlení. Nemá ale být biografickým filmem.
Děj se odehrává roku 1627 uprostřed náboženských válek a po porážce protestantských vojsk na Bílé hoře. Pětatřicetiletý Komenský nesmí coby člen Jednoty bratrské veřejně působit. Stojí před zásadním rozhodnutím, zda nuceně konvertovat ke katolicismu, nebo navždy opustit vlast.
„Skrýval se tehdy v Podkrkonoší. A byl povolán, aby navštívil nemocnou dívku Kristinu Poniatowskou, která údajně měla zjevení,“ připomněl Kadrnka. Pro Komenského jde o důležité setkání. Vizím dcery polského šlechtice a bratského duchovního naslouchá. „Byl trochu rebel a myslím, že ve filmu je to vidět. Snažil se jít proti proudu, proti tomu, co lidi vidí, na základě čeho konají a snažil se ten svět udělat lepším,“ říká o Komenském jeho představitel Marián Mitaš.
Zachycené kousky reality spíš než herectví
Komenský výrazně proměnil pohled na pedagogiku. Zdůrazňoval, že děti se mají učit od raného věku, nejen rozumem, ale i prožitky. I pro Kadrnku je v jeho filmech dětský pohled na svět důležitý. V chystané novince ho zprostředkovává pomocí postavy, kterou hraje osmiletý Tadeáš Obdržálek. „Baví mě to asi sto procent ze sta. Někdy je to těžké, někdy je to snadné,“ sdílí dojmy ze své první zkušenosti před filmovou kamerou.
Jeho zkušenější herecký kolega Mitaš přiznává, že se mu Komenského hraje těžko. „Protože Václavovy filmy nejsou vůbec o herectví, on spíše chce zachytávat kousky reality, které si pak skládá do výsledného kusu. Spíše věří skladbě obrazu, než aby herci dávali klíč k tomu, jak vyřešit celý příběh, který se tam odehrává,“ vysvětluje a k režisérově silné vizi ještě dodává: „Necháme se vést. Na jednu stranu je to náročné pro lidské chtění něco kontrolovat a na druhou stranu je to osvobozující, protože jenom jsme v těch situacích.“
Historie se současnými tématy
Panna Sofia je Kadrnkovým čtvrtým celovečerním titulem. Za ty předchozí obdržel Ceny České filmové kritiky i nominaci na Českého lva a jeho meditativní historické drama Křižáček vyhrálo filmový festival v Karlových Varech.
Komenského příběh ze sedmnáctého století chce Kadrnka – jenž se vedle režie podílel rovněž na scénáři a také je producentem snímku – co nejvíce přiblížit současnému divákovi.
„Sedmnácté století má také válku a duchovní krize, najednou začal úplně jiný myšlenkový směr – racionalismus ve filozofii. Začaly se opouštět duchovnější hodnoty, hledal se spíš věk rozumu,“ upřesnil režisér. „Ten film je také o hraniční situaci lidí, kteří se skrývali a museli se rozhodovat mezi exilem a perzekucí,“ doplnil.
Snímek Panna Sofia vzniká v česko-slovensko-turecké koprodukci, mimo jiné s přispěním České televize. V kinech Komenského připomene nejspíš příští rok na podzim.
