Za dílo sezony Národní galerie byl vybrán obraz barokního malíře Petra Paula Rubense. Večeře v Emauzích visela v jeho domě, ve Šternberském paláci zůstane tři měsíce. Zápůjčku z madridského Prada doplňují plátna vlámského mistra z českých sbírek.
Rubensovu obrazovou trojici představuje Národní galerie společně s řádem augustiniánů, kterému dva vystavené obrazy vrátila v církevních restitucích. Nová část expozice ve sbírce starého umění tak potvrzuje spolupráci instituce s církví i se zahraničními galeriemi.
Večeři v Emauzích získal z Rubensovy pozůstalosti španělský král FIlip IV. Obraz putoval do kláštera El Escorial a následně do muzea Prado, odkud se jej nyní Národní galerii podařilo zapůjčit. Dílo je na Rubense nevšední interpretací biblického příběhu o Šimonovi a Kleofášovi, Kristových učednicích, kteří putují do Emauz. Kristus se k nim přidá, zůstává však nepoznán, dvojice s překvapením prozře až během večeře.
Epizodu z Lukášova Evangelia pojal Rubens téměř jako žánrovou scénu. „Obraz totiž malíř vytvořil pro své privátní prostory, s největší pravděpodobností pro jídelnu svého antverpského domu,“ vysvětlil generální ředitel NG Jiří Fajt.
To je také důvod, proč si taková osobnost barokního malířství mohla „dovolit“ namalovat biblickou večeři s nádechem každodennosti. „Malováním se živil, to, co dělal na zakázku, maloval tak, aby vyhověl požadavkům klientů. Tento obraz ale visel u něj doma,“ podotkla kurátorka Sbírky starého umění NG Olga Kotková.
Společnost obrazu sezony dělají ve Šternberském paláci další díla, mimo jiné plátna, která Rubens vytvořil pro pražský kostel sv. Tomáše. Návštěvníci uvidí také malby z cyklu Césarův triumf.
Zápůjčka z Madridu je začátek společných projektů Národní galerie se zahraničím. „Jedním z bližších a asi nejpodstatnějších je výstava El Greka, která bude po španělské části převezena i do Prahy,“ prozradil Jiří Fajt.
Na Rubensovu večeři zve galerie do 10. ledna příštího roku.
