Jusupov skládá v Brně poctu Janáčkovi a ukazuje i své Obrazy duše

Nahrávám video

Do Brna se vrátil izraelský skladatel Benjamin Jusupov. Někdejší rezidenční umělec Filharmonie Brno hraje v moravské metropoli s tímto orchestrem celkem tři koncerty. Některé skladby zazní v české, nebo dokonce světové premiéře. Novou kompozicí je například Kreutzerova sonáta k poctě Leoši Janáčkovi.

Jako rezidenční umělec spolupracoval Benjamin Jusupov s brněnskou filharmonií před sedmi lety. Do Brna se nyní vrátil mimo jiné se světovou premiérou skladby Kreutzerova sonáta (Pocta Leoši Janáčkovi).

Beethoven, Tolstoj, Janáček… a teď i Jusupov

Janáček svůj Smyčcový kvartet č. 1 napsal z podnětu Tolstého novely. Zpověď muže, který zabil svoji ženu, je studií vztahu mužů a žen, manželství a sexuální přitažlivosti. A Tolstého zase k napsání Kreutzerovy sonáty inspirovala houslová sonáta od Beethovena.

„Vím, že Brno bylo spojené s Janáčkem, celý život tady pracoval. Chtěl jsem to spojit s tímto světem, popsat svůj názor na tento příběh,“ vysvětlil svou inspiraci Benjamin Jusupov. Do skládání se pustil na objednávku Filharmonie Brno a Nadace Leoše Janáčka.

Spolupráce v podobném duchu by mohla mezi orchestrem a nadací pokračovat i v budoucnu. „Rádi bychom oslovovali renomované tvůrce ke kompozici skladeb, které by byly inspirované odkazem Leoše Janáčka,“ upřesnila ředitelka nadace Ludmila Němcová.

Evropanovi zní exoticky

Benjamin Jusupov jako obdivovatel Janáčka byl jasnou volbou. „Jeho díla zní Evropanovi exoticky a velice blízce zároveň. Jsou inspirovaná středoasijským folklorem, židovskou hudbou i africkými národy. Právě důsledně promyšlená syntéza povýšená na přesvědčivou koncepci jej řadí k jedněm z nejuznávanějších světových skladatelů,“ říká o Jusupovi dramaturg filharmonie Vítězslav Mikeš.

Jusupov píše třeba pro takové hvězdy klasické hudby, jako jsou houslista Maxim Vengerov nebo violoncellista Misha Maisky. Narodil se v tádžické metropoli Dušanbe, hudební vzdělání získal v Moskvě a působí v Izraeli. „Mé myšlení je židovské, mentalita a temperament asijské a hudební řeč (myšlen přístup k orchestru) ruská. Je to komplikované, ale cítím to tak,“ uvedl dříve.

Kulturní různost se odráží i v Jusupových čtyřech komorních skladbách, které Filharmonie Brno uvedla v české premiéře. V podání brněnských filharmoniků zaznívají také Obrazy duše. „Dva klarinetisté napodobují zvuk duduku – arménského dechového nástroje,“ upozornil dramaturg. Obrazy duše i Kreutzerova sonáta jsou na programu ještě v pátek, doplňuje je Brahmsova čtvrtá symfonie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026
Načítání...