Do Brna se vrátil izraelský skladatel Benjamin Jusupov. Někdejší rezidenční umělec Filharmonie Brno hraje v moravské metropoli s tímto orchestrem celkem tři koncerty. Některé skladby zazní v české, nebo dokonce světové premiéře. Novou kompozicí je například Kreutzerova sonáta k poctě Leoši Janáčkovi.
Jusupov skládá v Brně poctu Janáčkovi a ukazuje i své Obrazy duše
Jusupov skládá v Brně poctu Janáčkovi (zdroj: ČT24)
Jako rezidenční umělec spolupracoval Benjamin Jusupov s brněnskou filharmonií před sedmi lety. Do Brna se nyní vrátil mimo jiné se světovou premiérou skladby Kreutzerova sonáta (Pocta Leoši Janáčkovi).
Beethoven, Tolstoj, Janáček… a teď i Jusupov
Janáček svůj Smyčcový kvartet č. 1 napsal z podnětu Tolstého novely. Zpověď muže, který zabil svoji ženu, je studií vztahu mužů a žen, manželství a sexuální přitažlivosti. A Tolstého zase k napsání Kreutzerovy sonáty inspirovala houslová sonáta od Beethovena.
„Vím, že Brno bylo spojené s Janáčkem, celý život tady pracoval. Chtěl jsem to spojit s tímto světem, popsat svůj názor na tento příběh,“ vysvětlil svou inspiraci Benjamin Jusupov. Do skládání se pustil na objednávku Filharmonie Brno a Nadace Leoše Janáčka.
Spolupráce v podobném duchu by mohla mezi orchestrem a nadací pokračovat i v budoucnu. „Rádi bychom oslovovali renomované tvůrce ke kompozici skladeb, které by byly inspirované odkazem Leoše Janáčka,“ upřesnila ředitelka nadace Ludmila Němcová.
Evropanovi zní exoticky
Benjamin Jusupov jako obdivovatel Janáčka byl jasnou volbou. „Jeho díla zní Evropanovi exoticky a velice blízce zároveň. Jsou inspirovaná středoasijským folklorem, židovskou hudbou i africkými národy. Právě důsledně promyšlená syntéza povýšená na přesvědčivou koncepci jej řadí k jedněm z nejuznávanějších světových skladatelů,“ říká o Jusupovi dramaturg filharmonie Vítězslav Mikeš.
Jusupov píše třeba pro takové hvězdy klasické hudby, jako jsou houslista Maxim Vengerov nebo violoncellista Misha Maisky. Narodil se v tádžické metropoli Dušanbe, hudební vzdělání získal v Moskvě a působí v Izraeli. „Mé myšlení je židovské, mentalita a temperament asijské a hudební řeč (myšlen přístup k orchestru) ruská. Je to komplikované, ale cítím to tak,“ uvedl dříve.
Kulturní různost se odráží i v Jusupových čtyřech komorních skladbách, které Filharmonie Brno uvedla v české premiéře. V podání brněnských filharmoniků zaznívají také Obrazy duše. „Dva klarinetisté napodobují zvuk duduku – arménského dechového nástroje,“ upozornil dramaturg. Obrazy duše i Kreutzerova sonáta jsou na programu ještě v pátek, doplňuje je Brahmsova čtvrtá symfonie.