Juraj Jakubisko připravuje snímek z dob Velkomoravské říše

Uherské Hradiště - Nejuznávanější slovenský režisér Juraj Jakubisko se chystá natočit další historický film, možná by mohl mít i dvě či tři pokračování. Snímek ponese název 200 roků samoty a divákům přiblíží život v 10. století v dobách Velkomoravské říše. Podle režiséra půjde o jakousi slovanskou epopej.

„Jde o magický příběh, který mě nebude svazovat tak, jako mě svazovala kauza Bathory,“ podotkl režisér. Snímek přiblíží dějiny pohanství a začátek křesťanství, život lidí v dobách Velké Moravy, milující bohy, kteří jim dávali plodnost, bujarost a svobodu. Toho všeho se však s příchodem křesťanství ze své vlastní vůle vzdají a jsou ochotni poslouchat přikázání, která je dělají naprosto nesvobodnými, popsal režisér.

Jakubisko byl jednou z hlavních hvězd letošního ročníku Letní filmové školy (LFŠ) v Uherském Hradišti a právě v tomto městě hledal ve volných chvílích stopy a navštěvoval památky z období Velké Moravy. Domů si prý odváží plnou tašku knížek.

„Zase se aspoň posunu dopředu a už teď si připadám o několik století mladší, než když jsem točil Bathory,“ řekl s úsměvem sedmdesátiletý režisér.

Organizátoři LFŠ letos do programu zařadili zhruba 45 Jakubiskových snímků, a to od těch krátkých studentských a reklamních spotů přes příspěvky k hnutí československé nové vlny až po velkofilm Bathory, jež desetidenní festival zahajoval. Snímek o legendární Čachtické paní vidělo v českých kinech za tři týdny už přes 300 tisíc lidí a utržil více než 36 milionů korun. Jen za uplynulý víkend jeho projekce navštívilo téměř 57.000 diváků a tržby dosáhly 6,5 milionu korun.

Jakubisko podle svých slov takový úspěch nečekal, nejvíc se prý bál porušit legendu o největší vražedkyni všech dob, která se svými činy zapsala dokonce do Guinnessovy knihy rekordů. „Porušit legendu se nevyplácí. Připadalo mi ale směšné dělat film podle románu Joža Nižňanského, který je jakýmsi romantickým hororem, který má daleko ke skutečné Alžbětě Báthoryové. Kdybych tohle natočil, bylo by to něco velmi naivního a bylo by to úplně pro malinkou vrstvu publika,“ uvedl.

Ve snímku režisér vykládá své pochybnosti o Čachtické paní. „Vždyť to bylo správné, že jsme pochybovali, že láska k Sovětskému svazu bude věčná, že Lenin bude věčně živý, že totalita bude věčná. Ta pochybnost pomohla rychleji zbourat berlínské zdi a otevřít železnou oponu,“ uvedl Jakubisko.

Podle Jakubiska na Slovensku prý kvůli velkému zájmu o film zrušili i předprodeje, protože na ty, co si lístek neobjednali, se už nedostalo. Diváci si tak musejí vystát frontu. „Dokonce na východě, kde je málo kin, jezdí speciální zájezdové autobusy do kina do Košic,“ poznamenal. „Budu to já, kdo slovenské diváky znovu naučí chodit do kina, protože návštěvnost projekcí, hlavně slovenských filmů, byla úplně katastrofální,“ doplnil.

Bathory
Zdroj: ČT24/ČT

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 4 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 20 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 21 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...