Jubileum šansoniérky Hegerové se slaví bez Hany i bez hany

Nahrávám video
Písně Hany Hegerové se staly inspirací pro divadelní hru
Zdroj: ČT24

V říjnu oslaví Hana Hegerová osmaosmdesáté narozeniny. Jubileum známé šansoniérky, která žije už několik let v ústraní, připomíná nová divadelní hra, dvojalbum s archivním recitálem a také koncert.

V Divadle Rokoko měla na začátku září premiéru novinka Bez hany, s podtitulem Hommage à Hegerová, tedy pocta Haně Hegerové. „Vcelku záhy jsme měli jasno, že nechceme na divadle vyprávět životní příběh Hany Hegerové a hledat umělé vazby mezi jejím osudem a jejím repertoárem,“ přibližuje vznik inscenace její autor a režisér Jakub Nvota. 

„Člověk by si vlastně asi uměl docela snadno představit libreto o dívce, která při dospívání na Slovensku (Čerešne) objevuje kouzla divadla a hudby, dosti mladá se provdá (Svatební píseň) a následně rozvede (Rozvod), udělá zářnou kariéru v Praze (Když někdo z vás), najde a ztratí osudovou lásku (Tak už bal), zazpívá si v pařížské Olympii (Ne me quitte pas), zestárne (Obraz Doriana Graye) a dochází k závěru, že prožila plný život (Žila som správne)… Ale proč?“ ptá se Nvota.

Jen ať si mě soudí

Uznávaná zpěvačka držela svůj soukromý život vždy stranou a tvůrci divadelní novinky se prý nechtějí pouštět do domněnek. Písně, které Hegerová zpívala, posloužily tedy jako inspirace k příběhům šestice postav, odehrávajícím se během jedné noci. Vypráví o trápení, bolesti a lásce.

Chtěli jsme ukázat, že její písničky jsou součástí našich životů, v situacích, kdy hledáme odpovědi na mnohdy složité existencionální otázky.
Juraj Nvota

S vyjádřením emocí souvisí i slovní hříčka v názvu inscenace: Bez hany. Podle Nvoty nese dvojí význam: „‚Bez hany‘ jako výraz oné osobnostní integrity, která byla Hegerové po celý život vlastní. A potom ‚bez hany‘ jako pojmenování tématu, které z onoho hegerovského theatra mundi vyrůstá na mnoha místech: život, a zvlášť ten citový, může být někdy komplikovaný a člověk se třeba nemusí vždy zachovat zcela ideálně, ale žije-li s nějakou základní upřímností, nemusí se stydět. Jak se zpívá v jedné z těch opravdu slavných písní: Jen ať si mě soudí.“

Probírka repertoárem Hany Hegerové se nezastavuje pouze u notoricky známých hitů. Do divadelního výběru se dostaly třeba šansony Cesta, Co mi dáš, Čas na prázdniny nebo Čím dál tím víc. Promítají se do příběhů v podání Niny Horákové, Tomáše Havlínka, Petra Konáše, Dany Markové, Tomáše Petříka a Zuzany Mauréry.

Hegerovou připomene koncert i záznam semaforského recitálu

Dějištěm inscenace se stalo hlediště divadla Rokoko, scény, na němž Hana Hegerová začínala. Do prvního pražského angažmá přišla na podzim roku 1958 a opustila ho po třech sezonách, kdy ji zlákala nabídka Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra vystupovat v Semaforu.

Zde mimo jiné účinkovala v recitálu spolu s hercem Miroslavem Horníčkem, který její šansony doplňoval s humorem a inteligencí vlastními komentáři. Záznam recitálu z roku 1966 vydal letos na podzim Supraphon na dvou CD.

Dva jsou také koncerty plánované k jubileu Hany Hegerové v pražském Foru Karlín. První se odehraje na její narozeniny 20. října, druhý o den později. Oslavenkyně nevystoupí, hudební kariéru ukončila před osmi lety, její písně ale zazpívají například Lucie Bílá, Ondřej Ruml nebo Zuzana Kronerová – za doprovodu kapely Petra Maláska, která mnoho let doprovázela při koncertech i Hanu Hegerovou.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 23 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
včera v 14:20

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
včera v 11:54

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...