Jsme dysfunkční rodina lůzrů, říkají herci z Červeného trpaslíka

Nahrávám video
Craig Charles a Chris Barrie o seriálu Červený trpaslík
Zdroj: ČT24

V Praze „přistála“ část posádky těžařské lodi Červený trpaslík. O víkendu se totiž konal festival popkultury Comic-Con, k jehož hostům patřili i dva herci ze stejnojmenného britského sci-fi sitcomu. Oba – Chris Barrie, jehož diváci znají jako hologram Arnolda Rimmera, a Craig Charles, tedy v seriálu technik Dave Lister – poskytli při té příležitosti rozhovor.

Seriál Červený trpaslík se s desetiletou přestávkou na přelomu milénia vysílal ve Velké Británii od roku 1988 do roku 2019 ve dvanácti sériích. Velmi oblíbený je i u českých diváků. „Je to neuvěřitelné. Je to pozoruhodné, když vezmeme v potaz, že mluvíte jiným jazykem. Ale zdá se, že to není překážkou. Náš řidič mi říkal, že je to prostě jednoduchým smyslem pro humor a tím, že jde o příběh čtyř chlapů – nebo čtyř věcí – uvězněných ve vesmíru, kteří se snaží dostat domů,“ okomentoval popularitu Černého trpaslíka v Česku Chris Barrie.

Putování těžařské lodi vesmírem ve více než tři miliony let vzdálené budoucnosti oficiálně ještě neskončilo. „Vím, že režisér, a hlavně většinou jediný scenárista pozdějších dílů Doug Naylor nechce rozhlašovat, až dojdeme k poslednímu dílu, možná chce pokračovat dalším příběhem. Budu radši, když nebude žádný oficiální konec. Mělo by to prostě skončit, až to skončí. Nikdy neříkej nikdy, protože dokud dokážeme mluvit a chodit zároveň, možná budeme chtít pokračovat,“ podotýká Barrie.

U scénáře se nejde nesmát

Vracet se do role, která ho nejvíce proslavila, pro něj prý není nuda. „Když jsme v roce 2009 dělali sérii Zpátky na Zemi, vraceli jsme se k Červenému trpaslíkovi asi po deseti letech. Ale hned, jak jsem se oblékl do kostýmu, plácnul si na čelo H a začali jsme zkoušet, bylo to, jako by ta pauze vůbec neexistovala. Bylo to, jako bychom se vraceli po týdnu. Je to vždycky vzrušující,“ přiznává. Vysvětlení má jednoduché: „Myslím, že pro mě, ale platí to pro většinu dobrých seriálů, je základem scénář. A my jsme se nikdy nevydrželi nesmát, když jsme scénáře četli.“

Červený trpaslík se naposledy ohlásil před čtyřmi lety celovečerním dílem. Craig Charles prozradil, že se chystá další devadesátiminutový speciál. „Mysleli jsme si, že tenhle zvláštní sitcom BBC budeme dělat pár let a pak se vrátíme k našim předchozím projektům. Ale ono to nabralo spád a v Británii si seriál získal masivní počet fanoušků. A scénář se pořád zlepšoval. Držel si vysokou laťku a celé si to začalo žít vlastním životem. Bože, šestatřicet let!“ nemůže prý uvěřit, jak dlouho Červený trpaslík udržel zájem diváků.

Herec ze sitcomu Červený trpaslík Craig Charles
Zdroj: Reuters/Andrew Wong

Někteří po tak dlouhé době mají tendence si herce s jejich postavami ztotožňovat. „Neřekl bych, že jsem takový pitomec jako Rimmer. A řekl bych, že Craig v žádném případě není takový flákač jako Lister. Jsme prostě herci,“ připomíná Barrie.

Něco z malého britského člověka

Převtělovat se členů posádky Červeného trpaslíka je podle něho svým způsobem náročné. „V tom seriálu jsme všichni ztroskotanci. Myslím, že je v tom něco z malého britského člověka. Když se podíváme na skvělé britské komedie – Steptoe and Sons, Only Fools and Horses nebo Hotýlek, všechno je to o ztroskotancích, lůzrech, kteří s něčím zápolí,“ míní.

Kromě technika Listera a jeho nadřízeného Arnolda Rimmera ve formě hologramu, patří na palubu Červeného trpaslíka také Kocour, příslušník humanoidního druhu, který se vyvinul z Listerovy kočky, a android Kryton. A důležitou součástí je rovněž palubní počítač Holly.

„Začala z nás být taková dysfunkční rodina. Skupina lidí, kteří spolu nevychází, uzavřená v malém prostoru, kde od sebe nemohou utéct a musejí se tím nějak proplést. Jsou zavření v jakési bublině. Můžete si všimnout, že v průběhu seriálu Lister, Rimmer, Kocour ani Kryton nikdy doopravdy nedospějí. V těch rolích je pořád stejná energie, od první série až do té dvanácté,“ nepochybuje Craig Charles. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...