Latinsko-americké rytmy rozhoupaly v úterý Janáčkovo divadlo v Brně. Původem kamerunský hudebník Richard Bona přivezl na festival JazzFest kapelu složenou z muzikantů z Kuby, Venezuely a Mexika. Míchání stylů je pro afrického Stinga, jak se Bonovi přezdívá, typické.
Do Brna se Richard Bona vrátil po deseti letech. Za tu dobu stihl vystřídat několik stylů, ty se podle jeho slov mění každým dnem. Inspiraci čerpá hlavně na cestách: „Inspirují mě setkání s lidmi, inspiruji se cestováním na nová místa. Sedím ve vlaku a najednou slyším melodii. Jen si ji musím nahrát na telefon, protože jinak bych ji zapomněl.“
Přestože hrál na brněnském JazzFestu, sám se jako jazzový hudebník nevnímá. „Jsem nad hudebními kategoriemi, jsem jen muzikant,“ tvrdí. Brněnskému publiku přivezl představit novou kapelu. Mandekan Cubano sestavil teprve loni z latinskoamerických zpěváků. Charakteristickým slovem je pro ně slovo „fusion“, tedy splývání, různých stylů a témat.
„Chceme lidem přinést příběh a více světla. Já jsem vypravěč. Tahle hudba je stará více než pět století a je to krásný mix španělštiny, evropských, afrických i čínských rytmů,“ říká Bona o muzikantském propojení.
- „Možná spíš Sting je anglickým Bonou,“ odpověděl hudebník na otázku, jestli mu lichotí přezdívka „africký Sting“. S britským zpěvákem se několikrát potkal. „V jednom z newyorských klubů se postavil schválně těsně vedle mě. ‚Co to je za chlapa? Co se lepí?‘ říkal jsem si. A on to byl Sting, strčil do mě a povídá: ‚Hej, africký Stingu!‘ Je to skvělý muzikant a úžasný člověk. To, že mě s ním srovnávají, je pro mě kompliment.“
Festival potrvá v Brně ještě měsíc, za tu dobu zde vystoupí jazzové hvězdy jako Pat Metheny nebo Steve Gadd, program vyvrcholí koncertem pianisty Chicka Corey.
