Praha – Za pár dní budou mít filmoví diváci možnost vidět autorský film Václava Havla Odcházení. Jde o filmové zpracování jeho původní divadelní hry, kdy se tentokrát (poprvé) ujal i režie. Odcházení zpracovává groteskní formou téma pomíjivosti, loučení, nechtěných konců a oddalovaných změn. Filmové zpracování nezakrývá divadelní původ hry. Je zachována jednota místa i času, i na plátně hraje důležitou roli scénická výprava, hudba a především herecké výkony. Titulní roli Dr. Viléma Riegera, který po dlouhá léta zastával funkci kancléře a nyní se nachází na konci své kariéry, hraje Josef Abrhám, který poskytl exkluzivní rozhovor ČT24.
Doposud se Josef Abrhám s Václavem Havlem, dramatikem, setkal při práci na hrách Audience a Žebrácká opera v Činoherním klubu. S Václavem Havlem, filmovým tvůrcem, se při realizaci Odcházení sešel poprvé. „Když mě Václav Havel oslovil, tak se mi zatajil dech, a to z mnoha důvodů. Zaprvé je to pro mne velká čest, že si mne vybral, a zadruhé je to zavazující, abych to nezkazil. Teď, když už to máme za sebou, mohu říct, že to pro mne byl mimořádný zážitek. Přál bych si, aby v tom diváci našli, i v té složitosti, zalíbení. Troufnu si říct, že je světově unikátní dostat tak stylizovaný text před kameru. I když Woody Allen má ve svých filmech také mnoho dialogů, ale to jsou hovorové řeči. Odcházení nemá srovnání, je to opravdu velký experiment. Ať už si s tím kritika a diváci dělají, co chtějí, protože kumšt je neměřitelný, líbí-nelíbí, to se nedá zvážit,“ pokusil se herec definovat složitost stavby díla.
Názory, že Havel zpracovává především svůj osobní příběh, Abrhám razantně vyvrací: „Odcházení je lidský úděl, týká se nás všech, neboť všichni jednou zemřeme. Film je ale o tom, že muž, který měl velkou moc, se musí pomalu smířit s odchodem, zjišťuje, že věci, na které byl zvyklý, už nefungují, až nakonec opravdu odejde kamsi do polí. Ale je to také o jakémkoli jiném člověku, každý prožívá rozchody, lidé se musejí stěhovat – téma je obecně lidské, ale je interpretováno přes velký svět politiky. Je to metafora. Ani na vteřinu si ovšem nemyslím, že je to Havlův osobní příběh, jsou to modelové situace, poučené o konkrétní prožitky a podané ve velké a nelehké stylizaci.“
Havel, který svět vnímá jako jedno velké divadlo, ve filmu používá pro někoho těžko pochopitelné odkazy na divadelní klasiky Shakespeara a Čechova. Josef Abrhám k tomu podotýká: „Odkazy na Leara a Višňový sad jsou zcela na místě. Lear, to je toto téma – vyhodí ho rodina a on se pak potácí za bouří. Vložit ty dramatické noční situace do jakoby ochotnického divadla je fakt odvážné. A odkazy na Višňový sad jsou také v pořádku. Čechov vždy psal o tom, jak se lidé míjejí, jak vztahy nefungují, stěžují si a všichni chtějí odjet do Petěrburgu, jsou to ovšem především komedie. Ale zcela jistě řada lidí ty citace nerozezná, nebude vědět, kdo jsou Ragulinovi, a nebude vědět, co znamená 'Jepichodov zlomil tágo', zkrátka to je taková paráda, která tam je, a divák si s tím musí poradit,“ vysvětluje evidentně pobavený a spokojený Abrhám.
Josef Abrhám:
„Jako filmař u mne Havel uspěl. Byl skvělý, on se tím dokázal bavit, přitom věděl, co chce, a to mě vyhovovalo. Pro mne je to velký objev, Havel je jako filmař velký talent. Škoda, měl to dělat víc a nebo by měl dělat ještě.“
Do kin vstupuje Odcházení příští týden ve čtvrtek. Slavnostní premiéry o dva dny dříve se nejspíše zúčastní i Václav Havel, který byl dnes propuštěn z Ústřední vojenské nemocnice, kde byl hospitalizován kvůli zánětu dýchacích cest.
