Jmenuje se English, Johnny English. A vrací se! S tím nic nenaděláme. Elitní agent Jejího Veličenstva s právem být blbý a ještě blbější jde znovu do akce. Schytá to každý, kdo mu stojí v cestě, ať to jsou zmrdi ze zločinecké organizace Vortex, nebo Královna matka. V šaolinském klášteře zocelil, co měl měkké (takže dnes ho nějaký kopanec do rozkroku nerozhodí), jeho mysl se stala pánem těla, takže se z něj stal ještě drsnější bojovník a ještě větší guma, než byl před osmi lety, kdy jsme se s ním setkali poprvé. A to je co říct, protože už tehdy byl agent Rowan Atkinson největší nula ve službách Koruny, vedle které provařený 007 vypadá jako malý Bobeš.
Tak trochu po stopách Růžového pantera inspektora Clouseaua a Špiona, který mě vojel Austina Powerse vyrazil Johnny English, aby po „beanovsku“, a tedy vydatně, vykostil bondovskou ikonu a ukázal nám pravou tvář tajných služeb. Tu opravdu tvrdou a skutečnou práci mužů s ocelovým pohledem, který zabíjí jistěji nežli Jamesův oblíbený Walther PPK. Opravdových a ke všemu odhodlaných agentů, nasazujících životy na záchranných misích a neutrácejících zbytečně čas popíjením vodky a martini v luxusních lokálech (nejlépe v Karibiku), přecpáváním se humry s křepelčími vajíčky a mořskými řasami (nejraději v Hongkongu) a vozením tajemných krasavic ve sporťáku Aston Martin DBS (kvůli kterým je do sebe třeba lít spoustu husté polévky z mušlí, ryb a ústřic, jež má blahodárný účinek na potenci).
Johnnymu Englishovi je šumák, jestli si uváže kravatu na jednoduchý, nebo windsorský uzel či zda z něj vyzařuje smrtelné nebezpečí. On totiž nebezpečný skutečně je, neboť je to
Největší dement z MI7
Osamělí, elitní bojovníci prožívají nezřídka podobné životní epizody. A protože Johnny do téhle první ligy nepochybně patří, postihlo to i jeho. Za údajně jím zmrvenou akci kdesi v Mosambiku byl, podobně jako James Bond v Dnes neumírej, odepsán, což odjel vydýchat daleko na východ, obdobně jako Topper Harley ze Žhavých výstřelů nebo Rambo před svojí třetí krvavou misí. A sotvaže v šaolinském klášteře posílil to, co bylo slabé (tím, že k tomu přivázal pořádný šutr a za halasného pobízení mnichů ho tahal po dvoře), a naučil se zvládat bolest a zapomenout na potupu, přiběhli ho z MI7 ukecat, aby se vrátil, protože se chystá rána, na kterou nikdo jiný nestačí. Někdo se totiž chystá zabít čínského premiéra, který přijíždí do Velké Británie na návštěvu, a Johnny English mu má zatnout tipec a do atentátu hodit vidle.
A tak se vrací tam, kam patří, kde ho potřebují – a kde z něj všichni za chvíli budou mít znovu kopřivku, protože vbrzku poznají, že je vše při starém a šaolinská škola Tinga Wanga (kromě posílení slabých míst) utvrdila i jeho staré návyky. Zato Johnnyho cvičenému oku neuniklo, že v agentuře se ledacos změnilo. Šéf Pegas je (v duchu bondovského scénáře) ostrá ženská, která ho chce stavět do latě (ostatně Gillian Andersonová alias agentka Scullyová má natrénováno, viz Akta X) – a navíc se kolem motá krásná a ještě k tomu (považte) behaviorální psycholožka Kate, která se živí „čtením“ lidí, a Johnny rozhodně dělá všechno pro to, aby jí dokázal, že je mimořádně čtivý a ona si v něm důkladně zalistovala.
Magor Johnny se vrátil,
mumlají vyděšeně dvojití agenti a z míry vyvedení vůdci chystaného komplotu, kteří vědí, že teď si musí dát bacha, protože od něj mohou čekat jakoukoli vražednou ptákovinu, jež by jiného nenapadla, a na kterou se proto nelze předem připravit. A tak na něj nasadili čínskou likvidační stařenu, ve srovnání s kterou jsou Nájemní zabijáci a čistič Leon nevinní chovanci nedělní školy.
Na hraně komického idiotství balancuje Rowan Atkinson figuru Johnnyho, které ale dodává i jistou eleganci a šarm. Bez něj by tahle nepříliš objevná, snadno předpověditelná, schematická a vlastně docela blbá story byla už jen vyprázdněnou ptákovinou a jalovým blábolem. Jeho současný Johnny English se od toho, co před osmi lety pocuchal bondovský mýtus, příliš neliší. Proč taky! Britská situační komika a dvě tři Atkinsonovy provařené grimasy (odzkoušené na Mr. Beanovi) zabíraly již v devadesátých letech, kdy postavu ujetého agenta ztvárnil v sérii reklamních spotů na kreditky Barclaycards.
A tak když přišel Johnny English, nebylo kvůli tomu třeba inspirovat se Stanislavským, ale stačilo již odzkoušené stáhnout přes kopírák. Co na tom, že chvílemi budete mít pocit, že jste leccos z předvedeného již někde jinde přibližně takhle nějak viděli, co na tom, že Atkinson se bude stále podobně pitvořit, zvedat obočí a dělat neskutečné kraviny – protože právě takového ho ti, kteří tvoří jeho fanklub, chtějí (ti ostatní ho budou stejně navěky nesnášet). Ostatně, že to zase není takový vůl, dokazuje ve zřejmě nejvýživnější hongkongské akční honičce, kde na rozdíl od zběsile a krkolomně prchajícího protivníka použije ležérně výtah.
S úsměvem idiota
Návrat Johnnyho se sice nehemží spoustou originálních nápadů (jako je ten s tryskovým invalidním vozíkem, který lze přepnout dokonce až na „ku..vsky rychle“), ale nabízí téměř neustálou akci a pohyb odněkud někam, byť spíš v rámci jednotlivých epizod nežli v celkovém dějovém vyznění.
Režisér Oliver Parker sice místy naznačuje, že by tahle špionážní komedie mohla mít jakousi paralelní podprahovou ambici stínovat skutečný bondovsko-bournovský thriller, ale to by na režijním křesle musel místo něj sedět třeba Martin Campbell a Rowan Atkinson by mohl hrát třeba roli úlisného komorníka ústředního padoucha. Tenhle důležitý, záporácký protihráč je ovšem v případě Johnnyho Englishe pojat poněkud vlažně a rozhodně mohl více tvrdit muziku, v níž ovšem nechybí úvodní, obligátní hitovka špionážních žánrovek.
Tenhle song „I Believe in You“ je vlastně o tom, že Johnnymu musíme věřit, protože jinak bychom to s ním sto minut jeho permanentního skotačení na filmovém plátně prostě nevydrželi. Pakliže nepatříte k jeho bytostným odpůrcům, to tentokrát kupodivu nedá zas až takovou práci. Jistě se nebudeme smát všichni a určitě ne po celou dobu. Ale v zásadě je možné si jeho návrat i docela užít, protože jeho prvoplánovitost je nekomplikovaná, a tudíž dobře stravitelná a nemá charakter laciného opruzu, ale vlídné, nepřibouchnuté a vtipné trapnosti, která nepředstírá, že je víc nežli nezávaznou zábavou na jeden večer. Díky za něj, Johnny.
JOHNNY ENGLISH REBORN: USA 2011, 101 min., české titulky, přístupný, 18 kopií + 2D. Režie: Olivek Parker, kamera: Danny Cohen, hudba: Ilan Eshkeri. Hrají: Rowan Atkinson (Johnny English), Gillian Andersonová (Pamela Thorntonová), Rosamund Pikeová (Kate Sumnerová), Dominic West (Simon Ambrose), Daniel Kaluuya (Tucker). V kinech od 13. října.
