Jeho jméno je téměř synonymem avantgardy. Katalánský umělec Joan Miró nedůvěřoval tradici, ale miloval fantazii. Milánské muzeum kultury vystavuje průřez jeho tvorbou mezi lety 1931 až 1981. Expozice „Síla hmoty“ ukazuje, jak během života měnil styl i techniky.
Svým pojetím tvorby Joan Miró (1893 až 1983) útočil na klasické pojetí malby, které považoval za buržoazní přežitek. Proti tradici bojoval rozmanitými experimenty. Jako surrealista často maloval bez předchozího plánu, hledal nové techniky, materiály a symboly.
„Miró byl kouzelníkem barev. Používal ty nejvýraznější barvy, jaké si dovedete představit. Fascinuje mě také způsob, jak používal materiál. Byl jako alchymista,“ říká vnuk slavného umělce Joan Punyet Miró.
Katalánský umělec se narodil do rodiny zlatníka a hodináře. Hodiny malby navštěvoval už od sedmi let na soukromé škole. Na nátlak otce začal pracovat jako úředník v kanceláři, ale brzy zběhl k umění. První samostatná výstava v roce 1918 sice skončila posměchem odborné veřejnosti, ale dnes je malíř chápán jako jeden z nejvýznamnějších surrealistů.
V kontaktu s nebem i pozemským světem
Jako jeden z prvních umělců používal automatické malování, tedy intuitivní tvorbu bez kontroly rozumu. „Pořád cestoval, dalo by se říct, že létal až k mrakům a zase zpátky na zemi. Byl jako pták v mystickém magickém prostředí, byl v kontaktu s nebem i pozemským světem, se životem i smrtí, s vědomím i podvědomím,“ vypráví jeho vnuk.
Milánské muzeum kultury v současnosti vystavuje více než stovku děl moderního mistra napříč celou jeho kariérou. Obrazy zapůjčila barcelonská Nadace Joan Miró, soukromé sbírky a umělcova rodina. K vidění jsou v severoitalském městě až do září.
