Jitka Kamencová Skuhravá dovolí sklu létat

V expozici Made in Bor vol. II, která je součástí výstavního projektu Pop-up: Sklo/Glass v pražském ZIBA Muzeu moderního skla, objeví návštěvníci originální instalace čtveřice sklářských výtvarníků: Jitky Kamencové Skuhravé, Jiřího Pačínka, Lukáše Houdka a Filipa Houdka. Zatímco mužská část sestavy zastupuje nadsázku, humor i provokativnost, poetická estetika objektů Jitky Kamencové Skuhravé cituje křehké hranice samostatných skleněných architektur. Designérka poskytla webu ČT24 rozhovor.

Jak vnímáte svůj příběh skla ve skupině Made in Bor, jde o lyričtější poetiku?

Ano, dá se to tak říci. Inspirace, z nichž vycházím, mají povahu lyrických příběhů. Zajímají mne hlavně přírodní fenomény, které se snažím skrze své objekty vtáhnout do domu, a tím propojit uzavřený prostor budovy s otevřeným prostorem krajiny. Hlavně z důvodů pracovního vytížení se stále více zavíráme dovnitř, takže je moc důležité interiér harmonicky vyladit. Tvary, barvy a světlo, které tuto harmonii tvoří, se v mých objektech propojují. Jsem trochu ovlivněná vlastními zážitky i východní filozofií.

Pocházíte ze sklářské rodiny, který zážitek kdysi vzbudil váš umělecký zájem?

Pocházím z Novoborska, kde se sklo taví již několik století. Rodiče byli skláři, takže šlo o jistou genetickou návaznost. Jednu dobu jsem se z očekávaného vývoje toužila vymanit, ale pak jsem zjistila, že se chci sklářskému oboru věnovat z vlastní vůle. Jelikož mne můj otec, restaurátor a vitrážník, učil své řemeslo, mohla jsem doma hodně věcí vyzkoušet, ale postupně zájem o restaurování převážil design. Navíc maminka byla skvělý rytec, takže mě získala i pro toto jemné řemeslo.

Instalace Made in Bor vol. II na výstavě Sklo/Glass (ZIBA muzeum)
Zdroj: archiv ZIBA/Anna Pleslová

Vaše sklo může létat, vypadat jako lastura, ohromný náhrdelník nebo diamantový prsten. Co vám spolehlivě probudí nové téma?

Asi před deseti lety se mne někdo zeptal, jestli bych chtěla navrhovat lustry. Tehdy jsem odpověděla, že klasické lustry nenavrhuji, ale spíš závěsné skleněné kompozice, propojené se světlem, což je bezesporu společný koncept mé tvorby. Inspirace přichází ve chvíli, kdy cestuji, nebo když ze skla tvořím vlastníma rukama, tím otevírám nové horizonty. Široká znalost sklářských technologií pomáhá inspiraci transformovat v objekty s příběhem.

Podle čeho probíhala vaše selekce artefaktů pro Pop-up?

Vybírala jsem díla, co určitým způsobem prezentují i techniku rytiny na skle. Rytí a broušení se intenzivně věnuji od střední školy, jak v rámci samostatných drobných objektů, tak prostorových světelných instalací. Mým hlavním zájmem je ukázat šíři možností nenápadné techniky, kterou máme spojenou hlavně s nápojovým sklem. Zabývám se jejím využitím v architektuře…

Co máte nyní v plánu?

V rámci Made in Bor určitě nějakou spolupráci ve foukání skla nebo kovovýrobě. S mým partnerem Tomášem Kamencem se soustředíme především na chod našeho studia a realizaci zakázek v architektuře. Kromě vlastní produkce zajišťujeme několika zahraničním firmám vývoj skleněných výrobků.

Práce Jitky Kamencové Skuhravé jsou v ZIBA Muzeu moderního skla k vidění až do konce června. Spolu s konceptem Made in Bor vol. II zahrnuje Pop-up také tvorbu Ateliéru skla pod vedením Ronyho Plesla z pražské UMPRUM, studia Olgoj Chorchoj s Bomma, Grand designérů roku 2014 – studia Dechem - a designérského Objevu roku, dua Markéta Kratochvílová a Tadeáš Podracký. „Byli jsme inspirovaní technologií vyvinutou k dobývání vesmíru a také krásou ušlechtilých materiálů, které se v těchto technologiích používaly, například ocele, skla a zlata,“ říkají o futuristických svítidlech Skywalkers pro Preciosa Lighting, jež prezentují v ZIBA Window Gallery.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoO Oscara usilují i tvůrci česko-dánského dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi

Dvojice českých producentů v úterý odlétá do Los Angeles, kde se budou udílet ceny Oscar. Nominaci na zlatou sošku totiž získal česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Od premiéry na festivalu Sundance už posbíral po světě řadu trofejí, naposledy ho ocenila britská filmová akademie. Oscarovou kampaň vedou Češi s Dány intenzivně už od září. Podpořili ji i oba státní filmové fondy. Tvůrci jsou tak už půl roku stále na cestách, aby film dostali k co nejvíce členům americké akademie. V polovině února se účastnili oběda pro nominované na Oscara, který se konal v Beverly Hills. Film tak mohli představit i hollywoodské elitě. Na akci se potkali a mluvili třeba s hercem Leonardem DiCapriem nebo Ethanem Hawkem. Nominovaný dokument představili také režisérovi Stevenu Spielbergovi. O tom, zda film cenu získá, se rozhodne v noci z 15. na 16. března.
před 5 hhodinami

Český film je v dobré kondici, stačí jen trochu přidat, říká Bezděk Fraňková

Bývalá šéfka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková získá letošního Českého lva za mimořádný přínos kinematografii. Cenu uděluje prezidium České filmové a televizní akademie. Odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi ji převezme 14. března na slavnostním večeru Českých lvů. Bezděk Fraňková v průběhu dvou dekád ve státní správě prosadila mimo jiné zavedení filmových pobídek, které do tuzemska lákají zahraniční štáby. Ty tu v posledních letech utrácejí miliardy korun.
před 23 hhodinami

Česko na Eurovizi bude reprezentovat Daniel Žižka

Česko zná svého zástupce pro letošní ročník Eurovision Song Contest. Na jedné z nejsledovanějších hudebních soutěží světa bude se skladbou CROSSROADS Českou republiku reprezentovat Daniel Žižka, který patří k nejvýraznějším talentům nastupující hudební generace. Česká televize odvysílá přímé přenosy květnových semifinále na ČT2, finále pak na ČT1.
8. 3. 2026

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
7. 3. 2026

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026
Načítání...