Jiří Suchý si splnil životní sen, když v Semaforu uvedl ve svých překladech písně Kurta Weilla. Večer doplnily černošské spirituály i původní semaforské šansony. Jedinečný koncert v říjnu roku 2015 byl v Semaforu jediný a nikdy se nebude opakovat. Záznam Koncertu o čtyřech kapitolách však přináší ČT art a iVysílání České televize.
Celoživotní láskou Jiřího Suchého jsou písně Kurta Weilla. Ty, které psal před nástupem nacismu s Bertoltem Brechtem, i ty, jež napsal už jako emigrant v Americe. Koneckonců slavný Mackie Messer z Žebrácké opery, proslavený Milošem Kopeckým v televizní verzi, je jeho překladem známého díla. A tak si chtěl nadělit ke svým říjnovým narozeninám dárek a připravit večer, který by z Weillových songů byl sestaven celý.
Přeložil jich spoustu a společně s Jitkou Molavcovou a Jiřím Svobodou začali zkoušet. Jenže mezitím se divadlo dostalo do špatné finanční situace a Jiří Suchý se rozhodl proměnit představení v benefiční večer ve prospěch Semaforu. Stala se ale ještě jedna nepříjemná věc. Majitelé autorských práv povolili uvedení jen sedmi Weillových písní.
Proto se program večera zase trochu změnil. Koncert dostal čtyři kapitoly. V první části jsou to Weillovy songy na Brechtovy texty z konce dvacátých a počátku třicátých let minulého století, ve druhé původní semaforské šansony, ve třetí části zní černošské spirituály a v závěru opět písně Kurta Weilla, tentokrát z jeho amerického období.
