Jiří Suchý byl oceněn za mimořádný přínos. Patnáct let si povídal s Bohem

Nahrávám video

Nové ocenění Ars longa za mimořádný přínos české kultuře obdržel v pondělí v Lužanech u Plzně Jiří Suchý. Šestaosmdesátiletý herec, komik, textař, zpěvák, básník, hudebník, režisér, dramatik a výtvarník je prvním držitelem ceny, kterou společně udělila Nadace Český literární fond a Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Kromě toho nadace tradičně ocenily autory čtyř nejlepších původních vědeckých a odborných prací vydaných v loňském roce.

„Vždyť já jsem český komediant. Moji předchůdci v profesi jezdili v maringotkách ode vsi ke vsi. Lidé před nimi schovávali slepice a dcerky. A když se jim komedie nepovedla, tak je hnali. A najednou já tady stojím v takové vznešené společnosti mezi dvěma nadacemi a jsem oceňován, možná i přeceňován,“ reagoval Suchý. 

Klaun si povídá s Bohem

Ředitel Nadace Český literární fond Ivo Purš prozradil, že vznik nové ceny Ars longa byl inspirován právě osobností Jiřího Suchého. Cena bude udělována výjimečně a bude vyhrazena pro nejvýznamnější osobnosti, které měly na kulturu v Česku dlouhodobý vliv a zásadně ji ovlivnily.

K ocenění Suchého přivedla nadaci jeho loňská knížka Klaun si povídá s Bohem. „Naši odbornou porotu pro vědeckou literaturu tato kniha natolik nadchla, že pro ni jsme vytvořili novou cenu,“ podotkl Purš.

„Patnáct let jsem na té knížce pracoval. Ne že bych každé ráno vstal, začal psát a večer přestal, ale vracel jsem se k ní. Je to úvaha o transcendentnu, ale s humorem. Což je myslím dost nevídané,“ představil knihu sám autor.

Neznámý Gustáv Husák

Hlávkova nadace spolu s Nadací Český literární fond v pondělí v Lužanech pošestadvacáté ocenila rovněž autory nejlepších vědeckých a odborných prací z oblasti společenských věd, věd o živé přírodě, o neživé přírodě a lékařských věd.

Z 81 došlých nominací odborná porota složená z předních odborníků nakonec vybrala a Cenu Josefa Hlávky udělila třeba Michalovi Macháčkovi za knihu Gustáv Husák. Mladý autor za ni sklidil obdiv i mezi staršími kolegy, protože v archivech vypátral věci, které dosud nebyly známy.

„Snažil jsem se čerpat jak v českých, tak v zahraničních archivech, včetně Moskvy, kde se podařilo získat spis, který byl na Husáka veden přímo Sověty, takže je tam řada zákulisních informací,“ popisuje Michal Macháček.

Další ocenění získali Petr Zajíček za knihu Moravský kras v ponorné řece času nebo Hana Čížková, Libuše Vlasáková, Jan Květ a kolektiv za publikaci Mokřady – Ekologie, ochrana a udržitelné využívání. V oblasti lékařských věd nadace ocenily knihu Kardiologie od Miloše Táborského, Josefa Kautznera, Aleše Linharta a kolektivu autorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 4 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 10 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 13 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
včera v 16:50

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...