Jiří Suchý byl oceněn za mimořádný přínos. Patnáct let si povídal s Bohem

Nahrávám video

Nové ocenění Ars longa za mimořádný přínos české kultuře obdržel v pondělí v Lužanech u Plzně Jiří Suchý. Šestaosmdesátiletý herec, komik, textař, zpěvák, básník, hudebník, režisér, dramatik a výtvarník je prvním držitelem ceny, kterou společně udělila Nadace Český literární fond a Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Kromě toho nadace tradičně ocenily autory čtyř nejlepších původních vědeckých a odborných prací vydaných v loňském roce.

„Vždyť já jsem český komediant. Moji předchůdci v profesi jezdili v maringotkách ode vsi ke vsi. Lidé před nimi schovávali slepice a dcerky. A když se jim komedie nepovedla, tak je hnali. A najednou já tady stojím v takové vznešené společnosti mezi dvěma nadacemi a jsem oceňován, možná i přeceňován,“ reagoval Suchý. 

Klaun si povídá s Bohem

Ředitel Nadace Český literární fond Ivo Purš prozradil, že vznik nové ceny Ars longa byl inspirován právě osobností Jiřího Suchého. Cena bude udělována výjimečně a bude vyhrazena pro nejvýznamnější osobnosti, které měly na kulturu v Česku dlouhodobý vliv a zásadně ji ovlivnily.

K ocenění Suchého přivedla nadaci jeho loňská knížka Klaun si povídá s Bohem. „Naši odbornou porotu pro vědeckou literaturu tato kniha natolik nadchla, že pro ni jsme vytvořili novou cenu,“ podotkl Purš.

„Patnáct let jsem na té knížce pracoval. Ne že bych každé ráno vstal, začal psát a večer přestal, ale vracel jsem se k ní. Je to úvaha o transcendentnu, ale s humorem. Což je myslím dost nevídané,“ představil knihu sám autor.

Neznámý Gustáv Husák

Hlávkova nadace spolu s Nadací Český literární fond v pondělí v Lužanech pošestadvacáté ocenila rovněž autory nejlepších vědeckých a odborných prací z oblasti společenských věd, věd o živé přírodě, o neživé přírodě a lékařských věd.

Z 81 došlých nominací odborná porota složená z předních odborníků nakonec vybrala a Cenu Josefa Hlávky udělila třeba Michalovi Macháčkovi za knihu Gustáv Husák. Mladý autor za ni sklidil obdiv i mezi staršími kolegy, protože v archivech vypátral věci, které dosud nebyly známy.

„Snažil jsem se čerpat jak v českých, tak v zahraničních archivech, včetně Moskvy, kde se podařilo získat spis, který byl na Husáka veden přímo Sověty, takže je tam řada zákulisních informací,“ popisuje Michal Macháček.

Další ocenění získali Petr Zajíček za knihu Moravský kras v ponorné řece času nebo Hana Čížková, Libuše Vlasáková, Jan Květ a kolektiv za publikaci Mokřady – Ekologie, ochrana a udržitelné využívání. V oblasti lékařských věd nadace ocenily knihu Kardiologie od Miloše Táborského, Josefa Kautznera, Aleše Linharta a kolektivu autorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 6 mminutami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 3 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled